COOLna

Státem garantovaná minimální mzda je v současnosti na úrovni pouhých 49 procent minimální důstojné mzdy, jak ji na základě vývoje nákladů vypočítali experti z platformy. Vzhledem k tomu, že mediánová mzda je v Česku 34 146 korun, skoro polovina zaměstnanců (konkrétně 41 procent) v Česku nedosahuje ani na minimální důstojnou mzdu. V absolutních číslech jde o 1,5 milionu úvazků a toto rozdělení se nepoměrně více dotýká žen. Samotná minimální důstojná mzda by měla být schopná zajistit i péči o další osobu. „Minimální důstojná mzda by měla pokrýt kromě života pracujících alespoň jeden „závazek“. V kalkulaci je to počítáno jako péče o jedno dítě, může ale jít i o starší nemocné rodiče, souběh péče o dítě a rodiče, nemoc partnera a podobně,“ uvádí se na webu Důstojná mzda.

V současnosti polovina tabulkových míst státu nemá důstojnou mzdu, a to ani po dvaceti letech práce.

Argumenty pro prospěšnost minimální důstojné mzdy najdeme podle platformy na individuální i celospolečenské úrovni. Na té individuální hrozí lidem, kteří na důstojnou mzdu nedosahují v daleko vyšší míře pád do dluhových pastí v důsledku nízkých nebo chybějících finančních rezerv.

Podle výzkumu Mediánu z roku 2018 vznikají exekuce nejčastěji z půjček na běžné spotřební zboží a z poplatků za nájem nebo telefon. Lidé bez důstojné mzdy se také častěji potýkají se zdravotními problémy. Dostávají se častěji do nerovné nebo závislé pozice v partnerských vztazích, při nákupech častěji upřednostní cenu na úkor kvality, hůře čelí rychle rostoucím cenám bydlení a mají horší přístup ke zdravotní péči a kvalitnímu vzdělávání dětí.

Na celospolečenské úrovni pak nízké mzdy dlouhodobě způsobují politickou radikalizaci a nestabilitu, nízkou kupní sílu obyvatel, závislost na sociálních dávkách, odtok zisků do zahraničí a mezigenerační přenos chudoby. To pak přispívá k polarizaci a nižší schopnosti společnosti reagovat na výzvy rychle se měnící ekonomiky. Nízké mzdy kombinované s vysokou mírou vlastnického bydlení mají negativní dopad na mobilitu, a tedy i vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce. A nízké mzdy způsobují také nárůst šedé ekonomiky.

„Od chvíle, kdy se zrušila superhrubá mzda, se upustilo od tlaku na zvyšování platů. Nyní to pokračuje protiinflační politikou vlády a zmrazováním platů. Přitom to není jediná možnost, jak proti inflaci bojovat,“ řekl ekonom Jan Bittner. Vyjádřil se také k aktuální jednorázové pomoci vlády. „Jednorázová pomoc 5000 korun pro lidi v nouzi je přesně tak vysoká jako částka, kterou má člověk s příjmem sto tisíc korun každý měsíc díky zrušení superhrubé mzdy.“ Nízké mzdy mají neblahý efekt i v dalších rovinách. „Nízké mzdy jsou zdrojem trvalé frustrace – především ve srovnání s Německem se řada lidí ptá, jak to, že se máme o tolik hůř než v Německu,“ říká antropoložka Trlifajová.

A2larm