Středostavovský úředník vlastnil obvykle tři obleky, osm košil a jedny kalhoty navíc.
Řidič tramvaje měl ve skříni uniformu, oblek, šest košil l, jesny kalhoty navíc a montérky nebo podobné pracovní oblečení.
Podrobně skromně se oblékaly i jejich ženy a děti.
Oblečení se vyměňovalo až v okamžiku, kdy byla látka tak chatrná, že se nedala dále spravovat.
Naproti tomu má dnes průměrná žena ve svém šatníku 88 – 103 kusů (výsledky různých studií se pouze mírně rozcházejí). Z toho ovšem považuje 21 % věcí za \“nenositelné\“, 33 % věcí je jí malých, 24 % zase moc velkých a 12 % tvoří věci, které nikdy neměla na sobě. Pravidelně nosí pouhou pětinu z toho, co má ve skříni. Zkrátka a dobře, máme sice daleko bohatší možnosti oblékání než naše prababičky, ale dělá nám to mnohem víc starostí než radosti.
Možná víc než oblečení, které nosíme, toho o nás vypovídá oblečení, které nenosíme.




Napsat komentář