COOLna

Výrobci potravin v posledních dnech několikrát upozornili na to, že obchodníci zdražují rychleji, než rostou ceny průmyslových výrobců. Tedy rychleji, než za kolik například pekaři nebo drůbežáři do obchodů dodávají. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy existují čtyři opatření vedoucí ke snížení růstu cen.

Český statistický úřad navíc uvedl, že velkou měrou stojí za nárůstem průměrné inflace, která v květnu dosáhla 16 procent, právě ceny potravin a nealkoholických nápojů se svým patnáctiprocentním růstem.

Na druhou stranu vyčítají výrobci obchodníkům dlouhodobé prodeje jiných komodit pod cenovými náklady. Podle šéfa Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka se vyrobí kilogram másla z ­21­ až 22 litrů mléka.

Při dnešních cenách se tak podle něj se zhruba 20procentní obchodní marží pohybuje spotřebitelská cena na úrovni kolem 58 korun za čtvrt kilogramu.„Nevadí mi krátkodobé akce, když má síť akční cenu například za 47 korun. Tomu rozumím a nemám proti tomu výhrady. Ale nelíbí se mi prodej za skutečně podnákladové ceny, například za 39 korun, to pak deformuje celý trh,“ řekl Kopáček.

V másle musí být 82 procent tuku, a tak se na tyto ceny podle něj prostě nedá dostat. Často pak jde o zahraniční másla, která byla delší dobu skladována. „Můžou to být i hmotné rezervy, kde obměna je většinou po jednom roce,“ doplnil.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza řekl, že obchodníci se tak dostávají do schizofrenní situace. „Z jedné strany křičí část velkozemědělců, že obchod odmítá zvýšit ceny a tím jim způsobuje ekonomické problémy, i když podle dat ČSÚ jsou zemědělci ziskovější než potravináři nebo obchod. Z druhé strany se dozvídáme, že ceny potravin jsou aktuálně jednou z hlavních příčin růstu inflace,“ uvedl.

Pokud inflace byla v oblasti prodeje potravin procentní bod za průměrem, absorboval podle Prouzy část zvyšujících se nákladů právě obchod. Ukazuje to na datech, kterými nárůst cen dokladuje Agrární komora ČR. „Například výkupní ceny jatečných kuřat vzrostly podle posledních dat ČSÚ z letošního dubna o necelých sedm procent a ceny kuchaných kuřat u zpracovatelů se zvýšily o 11 procent. Přitom ceny v obchodech vzrostly v tomto období u kuřat dokonce o 20 procent. V dalších měsících podle informací od našich členů tento trend pokračuje,“ sdělila mluvčí komory Barbora Pánková.

Podle Prouzy je logické, že ceny rostou rychleji pro spotřebitele než ceny samotných surovin pro obchodníky. „Na cestě ze skladů výrobců na pulty obchodů totiž tvoří podstatné mezičlánky doprava, sklad, manipulace, balení, chlazení, prodej a spousta dalšího. Jinak řečeno: někdo musel auto, které zboží prodává, nakoupit a provozovat. Postavit chladicí sklady na drůbež, než se dostane na pult, dále pak vybudovat prodejnu, zaplnit ji placeným personálem a v ní svítit, topit a chladit. A tohle všechno stojí peníze,“ řekl.

Podle Prouzy tak činí platby za zboží dodavatelům zhruba 65 procent z nákladů a zisku řetězců. Mzdy je stojí 16 procent, energie tvoří desetinu nákladů, financování a daně dvě procenta a zisk tvoří zhruba 4 procenta.

Je tedy možné ceny nějak přibrzdit? Prouza uvádí, že ke snížení vedou čtyři opatření. Jednou je odpovědnost, kdy mají jednotliví členové dodavatelského řetězce přestat zneužívat současnou situaci s válkou na Ukrajině. „Obětí permanentních vnitřních bojů uvnitř dodavatelského řetězce bude vždy spotřebitel,“ tvrdí Prouza.

Dále pak je potřeba funkční konkurence na trhu, což na českém trhu odpovídá. S dalšími kroky se pak shoduje například s Potravinářskou komorou ČR. A to je snížení DPH na potraviny ze současných 15 procent a s cílenou podporou od státu jako kompenzací za zvýšené ceny energií. „Zvýšení ceny plynu, na kterém jsou pekaři naprosto závislí, může být pro řadu z nich likvidační. Je to jedna z oblastí, kam by se pozornost ministerstva zemědělství měla zaměřit,“ doplnil.