COOLna

Podle ukrajinské vlády se zhruba na 70 % území povedlo zasít a pokud se v nejbližší době podaří také zbavit min v polích v okolí Černihivu, výsadba by mohla pokrýt zhruba 4/5 každoroční osevní plochy. Ladem zůstane pouze velmi úrodná půda v Luhanské oblasti, kterou prozatím ovládají ruské síly a v posledních dnech se tu vedou tuhé boje, takže tuto část Ukrajiny je nutné pro tento rok bohužel odepsat.
Otázkou je, jak se k nedostatku potravin postaví Rusko, které již nyní omezuje vývoz pšenice a kukuřice za hranice. Například země Blízkého východu odebírají zhruba polovinu pšenice právě z Ruska a Ukrajiny, a ve válkou a hladem stiženém Jemenu již OSN podle svých slov muselo nyní snížit příděly potravin. A to je pouze začátek.

Dalším omezeným vývozním artiklem jsou hnojiva, která ve velkém produkuje vedle Ruska rovněž Bělorusko – další z válečných agresorů. Jejich cena meziročně poskočila o zhruba trojnásobek. Česko patří mezi ty menší „hnojiče“ v rámci EU, na 1 hektar připadá zhruba 120 kilogramů hnojiv (z toho cca 75 % dusíkatých hnojiv), v Evropě to je cca 160 kg – to pro zemědělce znamená velkou finanční ránu. S ohledem na stále se zvyšující ceny pohonných hmot mohou rostoucí ceny hnojiv být právě tím pomyslným hřebíkem do rakve farmářů po celém světě.