Když nechtějí výrobci zvyšovat cenu výrobku, mají ještě jednu možnost – snížit gramáž.
Například Opavia Tatranky ještě v roce 2012 vážily 50 gramů, dnes tatáž oplatka váží 47 gramů. Podobné snižování gramáže postupem času potkalo třeba kakao Granko (z 500 g na 450 g a z 250 g na 225 g), čokoládu Studentská pečeť (z 200 g na 180 g), brambůrky Bohemia Chips (z 85 g na 70 g) nebo Ledové kaštany v bílé čokoládě. Ty zhubly z 50 g na 45 g. Podobných příkladů lze především u cukrovinek najít nepřeberné množství.
Stačí sledovat jednotkovou cenu výrobku, nikoliv tu za kus. Jednotková cena musí být ze zákona uvedena na cenovce.
Nepsaným pravidlem při zavádění nových variací již existujících výrobků je snížení gramáže či objemu. Argument marketingových oddělení je takřka vždy stejný – vyšší výrobní náklady.
Krásným příkladem je třeba řada sýrů Leerdammer. Pro srovnání cen platných v roce 2020 nám posloužil obchod Tesco online. Obyčejný Leerdammer Original 100 g se prodával za 399,00 Kč v přepočtu za kilogram, zatímco novější varianta od této značky Leerdammer Original Finesse 80 g vychází na 498,75 Kč/kg.
Při stejné ceně za jedno balení se zdá být osmdesátigramové dokonce větší, protože je v něm poskládáno osm plátků po deseti gramech, zatímco v původním výrobku naleznete pět plátků po dvaceti gramech. Je tedy možné, že v obchodě sáhnete po dražší variantě, která Vás naláká nápisem New. Myslíte, že téměř stokorunový rozdíl v ceně může výrobce svádět na vyšší výrobní náklady?
Ochrana před tímto postupem je jednoduchá, opět sledujte jednotkovou cenu.
Žádným překvapením není minimální podíl skutečného ovoce v džusech, ovocných šťávách, čajích nebo džemech. Vzhledem k ceně potravin není možné očekávat skutečné liči v čaji za 37, 90 Kč, více než 0,5 % manga nebo maracuji v nektaru za 35 Kč nebo vysoký podíl masa v šunce za cenu 170 Kč za 1 kg, když tato částka sotva pokryje cenu masné suroviny.
V praxi je nejčastěji nahrazován cukr glukózovo-fruktózovým sirupem, čokoláda tukovou polevou a máslo ztuženými rostlinnými tuky.
Za privátními značkami Clever, Tesco Value, Argus a dalšími se nemusí vždy skrývat nekvalitní výrobek. Zjednodušeně řečeno platí, že zadavatel (supermarket) si určí, kolik má daný produkt stát a nasmlouvaný výrobce ho následně za danou cenu vyrobí. Preferuje zadavatel vyšší kvalitu? V takovém případě se výrobek může vyrovnat značkovému.
Například tradiční pomazánkové máslo Clever pro Billu vyrábí vyhlášená Choceňská mlékárna, pivo Argus 12° Maestic pivovar Platan Protivín a mléko Pilos z Lidlu firma Pragolaktos.
Minimální nároky na lovecký salám, vídeňský párek, ostravskou klobásu a další uzeniny stanovuje vyhláška č. 69/2016 upravená na použitelné předpisy Evropské unie.
Jak v obchodě poznat podezřelý výrobek? Podle názvu. Špekáček není špekáček, ale opékáček nebo táboráček a místo telecího párku za skleněnou výlohou leží párek s telecím masem.
Asi nejjednodušeji se zorientujete u šunek, které zná zmiňovaná vyhláška ve třech skupinách:
Šunka nejvyšší jakosti
Obsah čistých svalových bílkovin musí být minimálně 16 % hmotnosti, není dovoleno používat vlákniny, škroby či jiné rostlinné a živočišné bílkoviny.
Výběrová šunka
Čistá svalová bílkovina musí tvořit minimálně 13 % hmotnosti. Přidávání vlákniny, škrobů nebo jiných živočišných či rostlinných bílkovin není povoleno.
Standardní šunka
Přidávání vlákniny, škrobů či živočišných a rostlinných bílkovin je povoleno. Obsah čisté svalové bílkoviny musí tvořit minimálně 10 % hmotnosti výrobku.
Konzumní šunka
Tato kvalitativní třída již není na rozdíl od minulosti zakotvena ve vyhlášce. Konzumní měla obsahovat alespoň 7 % čisté svalové bílkoviny. Šlo tedy o nejméně kvalitní šunku.
Další označení masných výrobků
Ještě méně kvalitní uzeniny se obvykle označují jako nářez, cihla apod.
Podíl masa v jednotlivých jakostech šunek závisí na použitém druhu masa a jeho obsahu svalových bílkovin. Obecně vzato platí, že šunky nejvyšší jakosti by měly obsahovat alespoň 90 % masa, výběrové šunky kolem 80 % a standardní šunky 70 %.
Kvalitní čokoláda se pozná podle obsahu kakaového másla a kakaové sušiny a přesně těchto dvou složek se týkají jakostní požadavky na tuto sladkou pochoutku. Pokud výrobce nesplní požadavky, nesmí používat příslušné označení.
V praxi se to nejčastěji obejde tak, že se kakao nahradí levnějším rostlinným tukem, na obalu se použije označení kakaová pochoutka, na přední straně se nápis napíše anglicky, nebo vůbec. Sušenka není s čokoládovou polevou, ale s tukovou, v lepším případě s kakaovou.
Jako podezřelé u pečiva lze chápat pojmenování “fit” či “tmavý”. To může znamenat, že složení výrobku není dostatečné např. pro označení celozrnné.
Pozornost věnujte také barvě pečiva. V Česku je zažité přesvědčení, že celozrnné pečivo je tmavé, na což někteří výrobci reagují přídavky karamelu jakožto barviva. Barva celozrnného pečiva je spíše šedá.




Napsat komentář