COOLna

Podle posledních dat Českého statistického úřadu za duben oblečení meziročně zdražilo o 21,4 procenta a obuv o 15,4 procenta. Úpravy cen potvrdily MF DNES všechny oslovené řetězce, například značky C&A, Zara, Primark či H&M. Zdůvodňují to hlavně pandemií a zvedáním cen vstupů.

„Potýkáme se s výrazným nárůstem nákladů kvůli rostoucím cenám komodit, zdražování dopravy zejména v Asii, ale také s nedostatkem zdrojů. Jsme proto nuceni upravovat ceny napříč celým sortimentem,“ uvedl Radovan Fojt, vedoucí marketingového oddělení pro ČR a­ SR společnosti Deichmann.

“Vzhledem k vyšším nákladům jsme udělali určité úpravy cen, které se liší od trhu k trhu a od produktu k produktu,“ sdělila Slávka Barnová, která zastupuje společnost H&M.

Většina oděvů a obuvi směřuje na tuzemský trh z asijských zemí, stejně je tomu i v dalších evropských státech. Podle ekonomů je proto překvapivé, že móda na našem trhu zdražuje více než na srovnatelných zahraničních trzích.

„Hlavní roli v tom hraje ochota českých spotřebitelů nakupovat předražené oblečení a obuv. Ve chvíli, kdy by klesla poptávka zákazníků, prodejci by byli nuceni zlevnit. Prostor ke snížení cen je relativně velký,“ tvrdí Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.

Firmy, které trpěly restriktivními opatřeními během pandemie, se teď snaží podle Křečka dohnat ušlé zisky. „Samozřejmě se musí potýkat s růstem nákladů, nicméně zdražování jde výrazně nad jejich rámec. Dochází tak k účtování jakési pandemické přirážky, která má za cíl kompenzovat dva slabé roky,“ myslí si ekonom.

To, že si prodejci módy účtují vyšší obchodní přirážku, potvrzují jejich výroční zprávy (obchodní přirážka vyjadřuje, kolik procent si prodejce přirazí k nákupní ceně zboží; nejedná se o zisk, ale o výnos, z­něhož musí platit režijní náklady, jako jsou mzdy, nájem, marketing či energie).

Například společnost Inditex, která v ­Česku provozuje značky Zara nebo Bershka, měla předloni přirážku 62 procent. Jak spočítala MF ­DNES ze zprávy za finanční rok 2021 končící letošním lednem, přirážka se jí zvýšila na 80,4 procenta. V roce 2020, kdy byly delší dobu obchody zavřené, měla firma takřka poloviční tržby než loni, kdy lidé začali více nakupovat, a mohla si tudíž dovolit vytvářet rezervy.

Inditex se ke svým ziskům ani obchodní přirážce nevyjádřil, pouze připustil „úpravu cen“. „V letošní jarní a letní sezoně se mírné úpravy cen uplatňují pouze velmi selektivně u některých konkrétních položek na trzích s dočasnou významnou inflací nebo znehodnocením měny,“ uvedla firma.

Výraznější rozdíl mezi částkou, za kterou obchodník zboží nakoupil a ­za kolik je v Česku prodal, je patrný i u firmy CCC. Polský řetězec, jehož název je zkratkou motta Cena Czyni Cuda, tedy Cena dělá divy, měl předloni obchodní přirážku 47­ procent. Loni ji zvýšil na 55 procent.

Podle generálního ředitele firmy Bushman Petra Hulce se nakonec zdražování nejspíš nevyhne žádná oděvní značka na našem trhu. I kdyby držely své marže na minimu, budou se jim zvyšovat ceny vstupů. „Cena bavlny se během jediného roku vyšplhala na dvojnásobek, námořní kontejnerová přeprava stojí trojnásobek ceny roku 2020. Výrazně vzrostly náklady na energie, nájmy, platy zaměstnanců či pohonné hmoty. „Očekávám, že druhá vlna zdražování nás všechny čeká ještě letos na podzim,“ tvrdí Hulec.

Záleží i na tom, kde se zboží vyrábí. „Pokud jde o výrobu v Česku nebo v EU, rychle rostoucí významnou položkou jsou náklady na energie, které se u nás na­ ceně výrobku podílejí 15 až 25­ procenty,“ říká Jiří Česal, výkonný ředitel Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu.

Podle Asociace hotelů a restaurací ČR jsou na tom podniky lépe co do počtu hostů – letos jich přišlo o­ desetinu více než v roce 2019. Neznamená to prý ale větší zisk, protože naopak klesla útrata.

„Ceny v restauracích rostou momentálně desetiprocentním tempem. Ne všude se již zdražovalo, ale je zcela zřejmé, že během prvního pololetí letošního roku se budou ceny muset zvyšovat i tam, kde k tomuto kroku provozovatelé dosud nepřistoupili,“ sdělil prezident asociace hotelů Václav Stárek. Mohou za to hlavně rostoucí ceny energií, pohonných hmot a plošné zdražení všech surovin a­dalších služeb.

V poslední době se do účtenek v­restauracích promítá také zvýšený tlak na personální náklady. Během pandemie totiž toto odvětví opustilo dost lidí, kteří si následně našli práci jinde. Jde zhruba o pětinu původního personálu.

„Při shánění potřebného personálu musí provozovatelé nabízet vyšší plat. Loni tento segment patřil mezi odvětví s nejrychlejším růstem mezd,“ doplnil hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.