COOLna

Odpor vůči geneticky modifikovaným plodinám a vůči všem moderním zemědělským postupům není vůbec eko. Některé geneticky modifikované plodiny umožňují použít méně hnojiva a pesticidů, popřípadě nevyužívají žádné. Zvyšují také výnosy, a tak je nesmysl je odmítat. Snižujeme s nimi totiž potřebu zemědělské půdy. Pokud bychom neměli šlechtěné, hnojené a před škůdci chráněné plodiny, sice bychom měli mnohem větší druhovou rozmanitost rostlin, hmyzu i dalších živočichů na polích, zato by nám chyběly neobhospodařované plochy. Abychom se uživili, bylo by třeba v Evropě vymýtit skoro všechny lesy a zrušit většinu „divoké“ přírody.

Ostatně právě evropský odpor vůči geneticky manipulovaným organismům už nyní způsobuje problémy v mimoevropských zemích. Ty totiž zasahují více než Evropu různé nepřízně počasí či změna klimatu. Geneticky modifikované organismy by jim je pomohly lépe překonat. Jenže se používají jen omezeně. Proč? Evropa totiž „vyváží“ své regulace.

Ostatní země se obávají, že nebudou-li mít podobná pravidla jako Evropa, nebudou nakonec moci své produkty vyvážet na starý kontinent. Navíc je Evropa brána jako oblast proslulá svým důrazem na bezpečnost potravin i dalších výrobků, takže když v Evropě něco zakážou, u veřejnosti – hlavně v méně vyspělých zemích – to vytváří dojem, že k tomu Evropané měli asi nějaký pádný důvod a je dobré zakázat to samé.

Samozřejmě, dnes ani tak není problém najít na světě dostatek jídla, takže hladomory teoreticky nehrozí. Potraviny stačí odněkud, kde je jich více, dovézt. Dnes není problémem jídlo odněkud transportovat, pokud tedy dovozu či distribuci potravin nebrání člověk. Právě to se ale teď bohužel děje. Agrese Ruska vedeného prezidentem Vladimirem Putinem proti Ukrajině omezila na minimum vývoz ukrajinského obilí a to patrně povede k jeho nedostatku, vyšším cenám a možná i hladomoru, varuje OSN.

Putin teď za to, že umožní vývoz ukrajinského obilí do světa a zbaví svět hrozby hladu, žádá od Západu ústupky. Protože ví, že kromě toho, že se zvýší ceny jídla i Evropanům, se mohou občané rozvojových zemí vydat do Evropy. Uvádí se, že zvýšení počtu hladovějících o jedno procento zvyšuje počet migrantů o dvě procenta. Evropská unie nemá proti tomuhle vydírání co postavit.

Evropa sice může relativně rychle produkovat víc potravin, ale bez geneticky modifikovaných organismů bude těžké nahradit „vypadlou“ produkci Ukrajiny tak, aby to nemělo negativní dopad na přírodu. Navíc Evropa chce kvůli zkušenosti z dosud probíhající pandemie covidu-19 i válce na Ukrajině posílit svoji potravinovou soběstačnost a opět to nemá jít na úkor přírody.

Evropská komise sice navrhuje zmírnění současných omezení na vytváření a použití rostlin vytvořených modernějšími technikami genetické manipulace, ale nová pravidla budou schválena nejdřív za dva roky. A to naše současné problémy nevyřeší.