COOLna

Kurzy mindfulness v tomto kontextu nepatří ani tak mezi zaměstnanecké benefity, spíše představují strategii, jak vytvářet zcela nový typ pracovníka, který bude schopen pracovat celý víkend, v pondělí ráno dokáže zvládat několik činností naráz a k zotavení mu postačí krátké dechové cvičení při pauze na oběd. Samotným meditačním technikám samozřejmě nelze nic vytýkat. Thomas Joiner v knize Mindlessness (Bezmyšlenkovitost) podstatu meditace mindfulness vystihuje, jako „vědomí bohatosti, subtilnosti a rozmanitosti přítomného okamžiku“. Meditace ale může sloužit jako obranný prostředek pro překonávání nesnesitelných pracovních podmínek. Zaměstnance to nabádá k tomu vnímat svou duševní pohodu odděleně od ekonomické situace. Cvičení mindfulness se zaměřuje na kultivaci pocitů spokojenosti, zároveň ale může zakrývat, jakým způsobem je ekonomická prosperita spojená s obecným pocitem blaha a jak snadno mohou problémy v zaměstnání prolínat do ostatních oblastí života. Nedostatek štěstí je tak možné vnímat jako čistě osobní záležitost, s níž podmínky na pracovišti nemají nic společného.

V počátcích korporátního využití meditace byly podobné techniky záležitostí pouze nejvyšší vrstvy managementu. Ačkoli meditace mindfulness má kořeny v buddhistických tradicích, osamostatnila se už v sedmdesátých letech, kdy Jon Kabat-Zinn – zřejmě nejznámější propagátor mindfulness meditací v dnešní době – založil specializovanou kliniku na University of Massachusetts. Cvičení mindfulness si získalo popularitu nepochybně hlavně díky své jednoduchosti. Úvodní kurzy obvykle doporučují sedět se zavřenýma očima a soustředit se na vlastní pocity: na proud vdechovaného a vydechovaného vzduchu a na pohyby hrudníku nebo břicha při dýchání. Zájem o meditaci bývá často automaticky spojován s empatickými a otevřenými lidmi. Díky tomu může využití meditace snadno vylepšit veřejný obraz korporací a může přispět k tomu, aby jejich vedení byla vnímána jako přátelská.

Gelles i Kabat-Zinn oceňují meditaci mindfulness jako vhodnou techniku zvládání stresu. Gelles zdůrazňuje, že v situaci, kdy je pouhých 47 procent Američanů spokojeno se svou prací a rozdíly mezi volným časem a zaměstnáním se vytrácejí, umožňuje meditace zvládat komplikované situace.

Obhájci meditace mindfulness ale často přehlížejí, jak snadno mohou být takové techniky zneužívány. „Kult meditace může nahradit hmatatelnější zaměstnanecké benefity,“ tvrdí kouč David Brendel v rozhovoru pro Boston Globe. Firmy, které nabízejí svým zaměstnancům kurzy jógy a meditace, tím mohou „zakrývat nedostatek opatření k minimalizaci stresu, zavádění flexibilnější pracovní doby, prodloužení délky dovolených a prosazování méně hierarchických struktur práce“.