COOLna

„Současná antibiotika přestávají fungovat. Pokud brzy nenajdeme alternativu, vrátíme se do doby před objevením penicilinu,“ varuje mladá vědkyně Stanislava Králová, která zkoumá antarktické bakterie jako zdroj nových antibiotik.

„Antarktické bakterie jsou velmi bohaté na látky, které by se daly využít jako nová antibiotika. Problém je, že je zatím nedokážeme donutit, aby tyto látky produkovaly,“ říká vědkyně Stanislava Králová.

Vývoj nových antibiotik označila Světová zdravotnická organizace (WHO) za nejvyšší prioritu a najít účinné látky proti rezistentním bakteriím patří k těm nejnutnějším a zároveň nejtěžším úkolům dnešních vědců.

„Už včera bylo pozdě. Za posledních dvacet let máme nulový přírůstek nových antibiotických struktur a už jen modifikujeme, co známe. Jenže když se bakterie dostanou do styku s antibiotiky, neznamená to, že všechny zahynou. Ty, které kontakt přežijí, si na antibiotikum jednoduše zvyknou. V druhém kole se tak stávají rezistentní a nemají problém antibiotikum překonat, protože ho už znají,“ vysvětluje.

„Jakékoli extrémní prostředí, jako je vysoce slaná či kyselá půda, sedimenty v jezeře, mořská oblast, ledovec či jiné těžce dostupné místo, je velmi bohaté na zdroj nových látek. Bakterie zde musejí přežít v těžkých podmínkách a vytvořit si nové adaptační mechanismy, čímž vznikají naprosto unikátní geny. Právě je potřebujeme, abychom získali nová antibiotika,“ říká vědkyně.

Po návratu se Stanislava spojila s profesorem Alexanderem Loyem z Vídeňské univerzity, který jí pomohl zažádat o prestižní evropský grant z programu Marie Skłodowska-Curie Actions. A Stanislava ho jako jedna z mála získala. Přemístila se do Vídně a následující tři roky se bude moci dál věnovat antarktickým bakteriím a volit originální postupy výzkumu.

„Zkoušíme bakterie nutit k reakci a vytvořit jim podobně těžké podmínky jako na Antarktidě. Spolupracujeme i s nemocnicí v Brně, která nám dodává ty nejhorší a nejrezistentnější bakterie, které poté dáváme do souboje právě s antarktickými. Tímto způsobem bychom měli získat protilátky na multirezistentní kmeny,“ přibližuje.

Neověřený postup je podle mikrobioložky trochu tápání v temnotách, ale pokud vyjde, může jít o světový objev.