COOLna

Ruská agrese na Ukrajině a její oddělení od světové ekonomiky povede k tomu, že státy i jednotlivé firmy přehodnotí svoji závislost na světovém obchodě a dodávkách dílů ze zahraničí, popsal současnou situaci nedávno v listu The New York Times Larry Fink, šéf obřího investičního fondu BlackRock. Jinak řečeno, oznámil konec globalizace.

Proč by to tak ale mělo být, když Rusko a Ukrajina vytváří pouhá tři procenta světové ekonomické produkce a ztráta obchodu s nimi nemůže ohrozit světové hospodářství? Důvodem je to, že Rusko vyváží spoustu důležitých surovin včetně ropy a plynu v objemech, které hýbají celosvětovým trhem.

Navíc, a to je ještě důležitější, válka vyvolala obří nejistotu a obavy. Málokdo totiž čekal velkou válku v Evropě, a proto teď mnoho manažerů i státníků soudí, že když se válčí v Evropě, může se válčit kdekoliv. S válkou v Afghánistánu a v Sýrii i s problémy s dodávkami ropy z Blízkého východu se počítalo, s masivními boji na východě Evropy ne.

„Spíše než na nejlevnější, nejsnáze dostupné a nejzelenější zdroje se bude pravděpodobně (teď) klást větší důraz na ty nejbezpečnější a nejjistější,“ popisuje výsledek těchto úvah americký investor Howard Marks z firmy Oaktree. Což zvrátí globalizační trend, který se už zadrhl za finanční krize a následně kvůli sporům USA s Čínou a později pandemii nového koronaviru. Přichází deglobalizace, tedy i zdražení téměř všeho, protože už se zboží a služby nebudou produkovat tam, kde je to ekonomicky nejlevnější.

Končí tak definitivně představa z devadesátých let minulého století, že se mezinárodní obchod bude neustále liberalizovat, protože je to pro všechny výhodné a každý se vyhne všemu, co by to mohlo ohrozit. Podobný dojem tu ale panoval i před první světovou válkou. Velmi populární byla kniha Velká iluze, kde její autor dokazoval, že velká válka je nemožná, protože díky ekonomické propojenosti světa se válka nevyplatí dokonce ani vítěznému útočníkovi.