Výchova a školní vzdělání nás většinou vedly k potlačování jedinečnosti a napodobování vnějších vzorů. Můžeme pak snadno propadnout iluzi, že něco či někdo tam venku je důležitější než my sami. Vždy najdeme někoho, kdo umí zdánlivě lépe zpívat, tančit, vařit, řídit, běhat… než my. Kdo je bohatší, krásnější, inteligentnější… atd. Když se však porovnáváme a hledáme naplnění venku, oslepuje nás to vůči vlastní hodnotě. Každý z nás má svůj jedinečný potenciál a způsob projevu. Skutečná krása je v opravdovosti bez porovnávání.
Cesta k docenění sebe sama vede přes péči o své vlastní dary. Je důležité uznat a docenit to, co se může zprvu jevit jako obyčejné a neoslnivé. Dát svým darům, své jedinečnosti, jakkoliv o nich pochybujeme, prostor skutečně vykvést. Už nemusíme běhat za kočárem, který jede na zámek. Když se postaráme o vlastní domek s dostatečnou péčí a láskou, zjistíme, že sami žijeme v krásném v paláci.
Jakub Střítezský
COOLna 
Napsat komentář