Zajít do obchodu se zahradnickými potřebami a koupit si pytlík semínek bolševníku by dnes asi žádného zahrádkáře nenapadlo. Zajít tam a koupit si pytlík semen lupiny ale ano, krásná fialová kytka je přitom současným nepřítelem horských luk číslo jedna.
Lupina nemá slavný příběh jako bolševník, o kterém se říká, že utekl ze zámecké zahrady v Kynžvartu. Lupina přišla pomalu a nenápadně, je to okrasná rostlina původem ze Severní Ameriky, která utekla z vesnických zahrádek. Masivně se vyskytuje na horských loukách na Šumavě i v Krkonoších, odkud postupně vytlačuje původní druhy.
„Pro horské louky představuje závažné riziko a provedená mapování potvrzují, že lupiny přibývá. Jako agresivní invazní druh škodí rostlinám, které jsou u nás původní,“ popisuje Daniela Steinbachová ze Správy Národního parku Šumava.
Lupina produkuje obrovské množství semen a vytváří husté porosty. Nestačí ji posekat jednou, aby měli ochránci přírody jistotu, že lupinu zahubí, je potřeba ji během jedné sezony posekat třikrát až čtyřikrát. Jednou z jejích vlastností také je to, že vyráží brzo na jaře, zastíní ostatní rostliny a zabrání jim v klíčení.
Lupina navíc obsahuje alkaloidy. Proto mají zemědělci strach s ní krmit dobytek, aby se neotrávil. Snadno se usazuje i tam, kde třeba stavební práce naruší půdu. V posledních letech tak doslova zfialověla místa, kde se na Šumavě staví, a nejen kolem domů, ale třeba podél cyklostezek.
Lupinu roznášejí po Šumavě i turisté. „Kvete odzdola nahoru, takže když si někdo utrhne květ, utrhne si s ním i semena. Pak, když květina zvadne a turisté ji zahodí, lupina se snadno usadí na novém místě,“ popisuje Steinbachová. „V symbióze s hlízkovými bakteriemi také dokáže obohacovat půdu o dusík a měnit tak živinové poměry v půdě,“ dodává mluvčí KRNAP Radek Drahný.
Robert Oppelt
COOLna 
Napsat komentář