Donedávna brali Poláci kuřata z Ukrajiny, doma je přebalili a posílali k nám. To skončilo. Dvě nizozemské zpracovatelské firmy, které operují na území Polska, teď exportují domů a do Afriky. V Česku je naráz nedostatek drůbežího, výrazně rostou ceny na pultech a obchodní řetězce poptávají téměř dvojnásobek toho, co mohou domácí zpracovatelé týdně nabídnout. Ono holt ani u drůbeže, která má nejrychlejší reprodukční cyklus (jateční hmotnosti dosáhne brojler za 35 dnů), to není jako pečení housek.
Shrnuto: Klesají dovozy, naši chovatelé a zpracovatelé nemají možnost výpadek okamžitě nahradit. Výsledek? Prudké zdražování a nedostatek na pultech. Okamžitě to řešit nejde, ale je třeba vrátit kyvadlo strategického plánu Společné zemědělské politiky k podpoře rozvoje živočišné produkce, tedy k tzv. redistributivní platbě (dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy) z 23 % na 10 % až 12 %.
Pro představu: Stavy nosnic se u nás z 15,4 milionu kusů v roce 2005 snížily na 5,7 milionu v roce 2020. A za stejné roky se produkce drůbežího masa snížila z 322 tisíc tun na 295 tisíc. Stavy slepic jsme dokázali za 15 let snížit na 37 % a výrobu zdravého drůbežího masa o 20 %. Přitom spotřeba tohoto masa a poptávka po něm trvale rostla. Jeho dnešní spotřeba je výtečných 29 kg na obyvatele za rok, roku 1990 to bylo pouze 12,5 kila.
Měli jsme výbornou šanci obor drůbeže, který naši zemědělci umějí, rozvíjet. My s ním ovšem naložili tak, že místo rozvoje našich chovů jsme vše založili na dovozech. A teď přišla doba, kdy naši spotřebitelé začínají za takovou politiku platit. Od začátku dubna dají za kilogram řízků z prsního svalu místo dřívějších 100 korun už 150 až 165 korun.
Spotřeba drůbežího masa trvale roste, ovšem jeho produkce v Unii se v roce 2021 snížila o 2,7 %. Hlavním důvodem je ptačí chřipka a následná likvidace chovů. Dopady jsou už nyní dramatické, v lednu stoupla meziročně cena brojlerů v rámci EU o 17 % a nepříznivý vývoj dál pokračuje. Kam až půjde?
Shrňme si situaci v komoditě drůbež. Válka na Ukrajině zastavila export krmného obilí ze světové obilnice Ruska a Ukrajiny do EU, což přináší redukci stavů zvířat, zejména prasat a drůbeže. Válka zastavila i ukrajinský export drůbeže do EU – 92 tisíc tun, tj. 13 % z dovozu v roce 2021. A ruská invaze znamená i dramatické zvyšování cen krmných směsí a energie.
Shrňme si situaci v komoditě drůbež. Válka na Ukrajině zastavila export krmného obilí ze světové obilnice Ruska a Ukrajiny do EU, což přináší redukci stavů zvířat, zejména prasat a drůbeže. Válka zastavila i ukrajinský export drůbeže do EU – 92 tisíc tun, tj. 13 % z dovozu v roce 2021. A ruská invaze znamená i dramatické zvyšování cen krmných směsí a energie.
COOLna 
Napsat komentář