Mezi věčné a zbytečné pečovatele páchající více škody než užitku se čerstvě zařadil pirátský ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se svým nápadem, že obce budou pro své občany fungovat jako realitky. Prostě si od nich pronajmou byt a budou ho pronajímat dalším zájemcům.
To, že stát trápí nedostupnost bydlení, je v pořádku a nelze se tomu divit. Ale jeho role je jinde. Jistě existují výjimky, jako je Vídeň, kde komunální bydlení vzorně funguje. Ale v Rakousku také fungovaly kampeličky sto let, aniž by jejich střádalům musel vyplácet odškodnění daňový poplatník.
Deset let se zde vylepšuje stavební řízení, ale lhůty za tu dobu vzrostly násobně. Nový stavební zákon je sice fajn, ale když úředníci často neznají nebo nerespektují ani ten stávající, těžko bude něco platný. Když je v Praze problém Airbnb, roky trvá, než úřady zjistí, že byt je možné používat jen podle kolaudačního rozhodnutí jako byt, a ne hotel, a náprava je ve skutečnosti stále v nedohlednu.
Jestli chce stát řešit bydlení, musí především rozhýbat své úředníky a přimět je, aby fungovali tak, jak mají, a také podstatně pružněji řešit dopravní infrastrukturu, protože když nemohu bydlet v místě zaměstnání, tak se tam potřebuji alespoň dostat.
To vše samozřejmě nějaký čas trvá, ale čím více se budou politici místo toho zabývat bláznivými chimérami, tím déle budeme hledat byt.
Pavel Páral
COOLna 
Napsat komentář