Na Androidu se umí tvářit i jako aplikace na čtení a psaní SMS, takže jeho používání je naprosto přirozené – prostě máte jednu apku na esemesky i chaty. Měli byste ho zkusit také, najdete ho na signal.org.
Přenos zpráv i hovorů mezi uživateli Signalu je šifrovaný, a tedy chráněný proti odposlechům ať už ze strany vašeho oblíbeného souseda, vaší oblíbené konkurence, nebo státní třípísmenkové agentury (BIS, ÚZČ, FBI, CIA, NSA, OMG, BBQ, vyberte si).
Ale i to už umí cca osm aplikací ve vašem telefonu, v tomto případě kromě těch s názvem „Telefon“ a „Zprávy“. Šifrováním se chlubí Skype, Zuckerbergův Messenger i WhatsApp, dokonce i ejčáristi na LinkedInu vám nabídky k propojení posílají nějak šifrovaně.
A v tom „nějak“ právě leží to jádro pudla.
Šifrováním se chlubí Skype, Messenger i WhatsApp, dokonce i ejčáristi na LinkedInu.
A v tom „nějak“ právě leží to jádro pudla.
V případě Messengeru má dešifrovací klíče také Facebook, i když Zuckerbergovi je fakt jedno, jaké kafe budete příští rok pít. V případě Signalu ani jeho provozovatel neví, s kým si píšete nebo voláte a o čem. Ví jenom, jestli má Signal vaše telefonní číslo, kdy jste si vytvořili účet a kdy jste se naposledy připojili k serverům Signalu.
Kdy jste naposledy psali mámě? Neví. Jestli máte číslo na Andreje? Taky ne.
V tom se Signal liší snad od většiny podobných apek, které v telefonu máte. Ne od všech, protože střeva Signalu najdete ve WhatsAppu a „secret chaty“ v Messengeru i Skypu. Princip end-to-end šifrování používají i další aplikace, třeba ze slovenského případu Kočner známá Threema.
Všechny tyhle aplikace s koncovým šifrováním mají ale jedno společné: když telefon nebudete aktualizovat nebo si do něj nainstalujete nějakou zákeřnou apku, když ho budete odemykat heslem 1234, datem narození, nebo dokonce úplně bez hesla, vaše data před konkurencí i policií ochránit nedokážou.
Michal Špaček
COOLna 
Napsat komentář