COOLna

Jak moc je vlastně globální ekonomika závislá na přírodě? Podle závěrů řady studií se k ekosystémovým službám váže až polovina světového HDP. Pokud je narušíme, bude to stát biliony dolarů. Tento úzce zaměřený pohled, který přepočítává hodnotu přírody na peníze, pak iniciativa TNFD rozvádí do nového principu udržitelného hospodaření.

Začlenit mechanismy finančního rozhodování a tržně-obchodních přístupů do vnímání okolité přírody. O to nyní usiluje organizace TNFD, tedy Pracovní skupina pro zveřejňování finančních informací souvisejících s přírodou, která úzce spolupracuje například se Světovým fondem pro ochranu přírody (WWF). Nejde jim ani tak o kapitalizaci přírodních zdrojů, jako o monetizaci ekosystémových služeb. Že to zní poněkud nestravitelně? Nebojte, princip rozdělený do tří kroků je velmi prostý.

Řekněme, že jste majiteli společnosti, která podniká v zemědělství, lesnictví nebo třeba v rybích akvakulturách. A TNFD vás nabádá k tomu, abyste na základě doporučené metodiky vyčíslili, jak velká část vašeho aktuálního zisku vychází z ekosystémových služeb. Z toho, za co nikomu neplatíte, ale generuje vám to profit. Může to být například činnost opylovačů, živiny v půdě anebo dostupnost čisté vody. Že si nejste vyčíslením jistí? Můžete jej odhadnout na základě toho, kolik byste museli investovat do zajištění alternativy, pokud by ekosystémová služba zanikla. A v třetím kroku, když už si jste vědomi nepopiratelné ekonomické hodnoty ekosystémových služeb, následuje otázka: kolik ze svého výdělku investujete zpátky do přírody, která vám garantuje onu tolik pro vaše podnikání prospěšnou ekosystémovou službu? Jak si pojišťujete to, že ona ekosystémová služba bude ve výš prospěch pracovat i nadále?

Případně – neděje se náhodou to, že vaše ekonomicky produktivní činnost snižuje kvalitu oné ekosystémové služby? Neděje se to, že vaše aktivity spouští nevratné procesy, jež vedou k jejímu zániku? Což je v podstatě jádro myšlenky TNFD. Nastavit systém měření a regulace nejrůznějších hospodářským odvětvím, které v nějaké formě těží z přírody, ale současně si tím třeba podřezávají větev, na níž sedí.

Idea je to v mnoha ohledech neotřelá. Už proto, že k přírodě přistupuje přes kalkulaci zisků a ztrát. A tím se přibližuje myšlení těch, kteří přepočítávají hodnotu věcí na peníze. Každý úspěšný podnikatel potřebuje garanci, že jeho investice nepadnou. A bilance možných s přírodou a narušenými ekosystémovými službami souvisejících rizik, toto zhodnocení v teoretické rovině přináší. Ztráta přírody totiž představuje významné riziko pro podnikovou a finanční stabilitu. Přeci jen, na přírodě je více či méně závislé okolo 44 bilionů dolarů světového HDP. A zatím ještě ne zcela dotažená verze metodiky TNFD usiluje o to, aby do analýz rizik podnikání a finančního rozhodování byly začleněny i tyto environmentální faktory.

Beta-verze metodiky TNFD je v mnoha ohledech až nápadně podobná už fungující metodice TCFD, tedy Pracovní skupina pro zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem. Ta na podobném principu stanovuje, nakolik je podnikání různých společností spjato s produkcí emisí skleníkových plynů, a jak dalece tyto společnosti přispívají (nebo naopak nepřispívají) k naplnění závazku Pařížské dohody. Rozdíly tu ale jsou. Zatímco TCFD počítá produkci emisí globálně, jako celkový vnos do atmosféry, TNFD vztahuje analýzu environmentálních rizik lokálně. Na místa konkrétního působení společností.

Správa, strategie, metrika a cíle jsou přitom u TCFD a TNFD podobné. Protože ztráta přírody (ekosystémových služeb) a klimatická změna jsou ve své podstatě jen dvě strany téže mince. Což je další podstatná věc, kterou nová metodika přináší: neoddělitelnost a provázanost přírody a klimatu, nutnost ochrany obou současně.

Momentálně je ve fázi sběru dat a třízení informací. Protože – co nejde měřit, to nejde řídit. Do budoucna by ale tvůrci metodiky vytvořili soubor doporučení a hodnotících kritérií, jež by se pro společnosti a finanční instituce staly podobně závazné, jako TFCD.

Tak, aby například investoři mohli vyhodnotit, kam nasměrovat finanční toky. Zda je společnostem, které o přírodu pečují, anebo k těm, které z ní jen profitují a přitom se vytrvale zbavují potenciálu ekosystémových služeb, které jim dosud vydělávají. Takové ale nebudou dlouhodobě zhodnocenou investicí.

Ekolist