Aktuální pomoc státu domácnostem je spíš symbolická. Zvýšení životního minima, od kterého se odvíjejí sociální dávky, byla nutnost. Dva roky se životní minimum nezvýšilo a mezitím ceny vzrostly o 15 procent. Nic dalšího zásadního se, pokud vím, nepřipravuje, ale prostor pro pomoc tu je – dočasné přesunutí energií ze základní sazby DPH do snížené. I tak stát na DPH vybere podstatně víc a lidem alespoň trochu uleví. Propočítával jsem si to u sebe, a když svoje zálohy přesunu z 21procentní sazby do snížené, konečná cena pro mě poklesne asi o pět procent, zatímco stát stejně vydělá o 42 procent víc než dřív. Vysoké ceny pomáhají plnit výnos daně z přidané hodnoty.
Ale co státní dluh?
Jeho zvýšení je argument, který se používá příliš zjednodušeně. Vezměte si, že hypoteticky vyberete méně na DPH za energie, ale necháte peníze lidem. Ale ti si je neuloží do banky. Když se podíváte, jak všechno zdražuje, utratí je za něco jiného, kde to DPH stejně odvedou. A co je také důležité říct, stát by měl mít na paměti, že svého času lidi za pomoci různých dotací přesvědčoval, aby topili plynem.
Vláda zatím prosazuje snížení spotřební daně u pohonných hmot o 1,50 Kč. Je to srovnatelné s pomocí v okolních státech?
Snížení spotřební daně není žádné velké drama. Na západ od nás, jako třeba v Německu, přistupují k jednorázovým dávkám, Polsko dočasně přesunulo energie do nulové nebo snížené sazby DPH.
Ale v rámci Evropy jsme země s jednou z nejvyšších měr inflace, nebyla by kvůli těmto opatřením ještě vyšší?
My bychom se měli bát inflace, která je dovezená, nákladová. Jenže s tou my sami vlastně nemůžeme nic dělat. S čím musíme stoprocentně počítat v letošním roce, je pokles kupní síly, a když ten pokles bude pomalejší, nemyslím si, že bude o to více inflační. Nebál bych se poptávkové inflace, protože v tom stavu, v jakém je ekonomika, vlastně inflace z nadmíry peněz mezi lidmi ani nemůže vzniknout.
Petr Dufek, ekonom
COOLna 
Napsat komentář