A těla žen jsou rozkošná a sladká,
když mládí bouří v krvi bezcitné,
a cesta k nim je snadná tak a hladká…
-A náhle srdce ze sna procitne.
Vzduch vlažný je a venku jižse setmělo.
Mé mládí se mnou prudce hovoří.
Toužebnyým vzruchem chvěje se mé tělo. –
Ale mé srdce, ne, to nehoří.
Milenci spolu alejí jdou temnou.
Omamnou vůni vydechuje sad.
Snad našel bych tu, která šla by se mnou.-
Ne, neumím už ani lásku Ihát.
Lži moje mrou, než byly vysloveny.
Pohledy lhavé duši pokoří. – –
Mnè stýská se po teplých loktech ženy.
Ale mé srdce, ne, to nehoří.
František Gellner – Teplo zhaslého plamene
COOLna 
Napsat komentář