Letokruhy mají poetickou pověst, avšak pro vědce jsou především zdrojem cenných a přesných dat. Připomnělo to nové vydání Jihoamerického atlasu sucha SADA (South American Drought Atlas).
Právě letokruhy v něm prozradily, že od roku 1930 se častěji vyskytují období sucha.
Každé dítě patrně ví, že letokruhy vznikají v průběhu jednoho vegetačního období, tedy jednoho roku. Vrstvy vytvářející se na jaře jsou světlejší a měkčí, vrstvy letní zase tmavší a tvrdší. V zimě dřevo nepřibývá.
Čím lepší podmínky strom ve svém okolí má, tím větší je přírůstek letokruhu. Hojnost vlhkosti tak značí letokruh širší, a sucho naopak letokruh tenčí.
Do letokruhů mohou být zapsány třeba erupce sopek či období znečišťování. Když tedy dendrologové zkoumají dřevo nejen stromů starých staletí, které rostou dodnes, ale i dřeva ze stromů minulých tisíciletí, dá se z toho vytvořit detailní katalog shrnující podnebí.
Dendrologie tak výzkumem letokruhů například zjistila s přesností na rok věk dřevěné studny objevené při vykopávkách u Ostrova nedaleko Vysokého Mýta. Nejstarší známá stavba tohoto typu vznikla ze stromových vrstev rostoucích před 7372 lety. Tato přesná datace má oporu v hromadě katalogizovaných dat z mnoha oblastí.
Jeden z takových katalogů dendrologických dat v oblasti Jižní Ameriky nyní zpřesnil trendy, jakými se ubíralo počasí. A odhalil znepokojivý trend.
Aktualizovaný katalog SADA vznikl na základě analýzy 286 stromů z území Argentiny, Chile, Uruguaye, Paraguaye, Bolívie, jižní Brazílie a Peru.
Z dat sahajících šest století do minulosti vyplynul nárůst suššího období ve třicátých letech dvacátého století. Sucha v průběhu let přibývalo, od šedesátých let připadl jeden extrémně suchý rok na dekádu.
\“Rostoucí extrémní hydroklimatické jevy zapadají do efektu způsobeného lidskou činností, ale samotný atlas SADA neposkytuje jednoznačné důkazy o tom, co za nárůst sucha může,\“ řekl k datům z katalogu paleoklimatolog Mariano Morales z Argentiny.
Výzkumníci upozornili tři faktory, které můžou ovlivňovat pokles srážek: Cyklické teplotní posuny na oceánském dnu, pás větrů rotující kolem Antarktidy a atmosférickou cirkulaci po Hadleyově buňce, které vzniká cirkulací teplého a vlhkého vzduchu a rozhoduje, kde na Zemi budou pouště a kde naopak tropické lesy.
Proceeddings of the National Academy od Sciences of the United States od America
COOLna 
Napsat komentář