U českých pacientů často slyšíme, že si na ledacos v nemocnicích stěžují.
Můžete člověka perfektně odoperovat, po neuvěřitelně svízelné operaci je v pořádku, ale pak se na něj křivě podívá unavená zdravotní sestra. Nebo mu přinesli jídlo, které není úplně teplé. A on začne říkat, že zdravotnictví za nic nestojí. Často lidé nemají důvěru v to své, kam patří, a myslí si, že někde dál je to lepší. Je to podobné, jako když lovím brouky.
Říkám tomu syndrom příštího kopce. Sbírám na jednom kopci, není to zrovna valné, tak si říkám, že támhle na dalším kopci to bude lepší. Vláčím se třicet kilometrů a ono je to tam stejné. S nemocnicemi je to podobné, máte pocit, že v jiné byste se měli lépe.
Vladimír Beneš, neurochirurg
COOLna 
Napsat komentář