COOLna

….dědictví času a kultury…


mazlení, objímání a dotyky

Při upevnění vztahu se mnohdy soustředíme na věci, které nejsou podstatné, a tomu, co je opravdu důležité, nevěnujeme pozornost. Například dotekům. Ty jsou přitom základní lidskou potřebou a také klíčovým faktorem pro trvalé a spokojené partnerství. Co dále nám přináší?

Vzpomenete si, kdy vás partner naposledy objal, pohladil nebo vám dal letmý polibek na čelo? A kdy jste to samé udělala jemu? Jestli ve své paměti nemusíte pátrat dlouho, protože je ve vaší domácnosti intimita ve smyslu prostých doteků něco zcela běžného, máte skvěle našlápnuto na pohodovou cestu společným životem.

Ono se sice dost často říkává, že základem je fungující sex… V mnoha ohledech to ovšem není tak úplně pravda. Častokrát bývá ten poměrně obyčejný a neprávem podceňovaný dotek tím podstatným a nejmocnějším. Proč by se neměl vytrácet z našeho partnerského života a jaké benefity nám vlastně může přinést?

Podle psychoterapeuta Luciana Kantora jsou dotek, objetí a pohlazení základními prostředky neverbálního vyjádření vzájemnosti, které jsou společné nám všem. Od našeho narození je dotek nositelem pocitu bezpečí a láskyplné péče. Pro nás savce je prý natolik důležitý, že jsme ochotni jej upřednostnit dokonce i před výživou. „Obecně známý pokus ukázal, že malé opičky preferovaly chlupatou atrapu, do které se mohly schoulit, před drátěným modelem obsahujícím savičky s mlékem. Bez doteku není možný pocit vzájemnosti. Vždyť romantickou představou spokojeného páru jsou stařečci, kteří se drží za ruce, a to mluví za vše.“

Stačí si jen uvědomit, jaký pocit tato zdánlivá maličkost vyvolává ve vás. Třeba když se vrátíte po mizerném pracovním dni domů a vaše polovička vám projeví podporu tím, že vás pohladí po vlasech nebo srdečně obejme. Není vám hned významně lépe?

Příjemně se ale určitě cítíte i ve chvíli, kdy si náklonnost fyzicky vyjadřujete, aniž byste v zaměstnání čelila nějakým svízelným situacím. Prostě se jen tak dotknete – protože chcete dát najevo vnímání přítomnosti toho druhého nebo protože si ho vážíte. Nebo zkrátka z nějakého úplně prostého důvodu, třeba když se vzájemně připletete do cesty při běžných domácích činnostech.

á je na svědomí hormon oxytocin (často také nazývaný hormonem důvěry a lásky). Při láskyplném tělesném kontaktu se jeho hladina zvyšuje a zároveň klesá hladina stresových hormonů. Výzkumy ukazují, že ženy, jež jsou v partnerství spokojené, mají hladinu oxitocinu vyšší než ty, které jsou single nebo v nefunkčním vztahu.

V knize Dotýkání dovoleno! autorka Monika Nevolová vysvětluje, proč je tato chemická látka v mozku vlastně tak důležitá: „Oxytocin má širokou škálu nejrůznějších účinků v mnoha orgánech, například v srdci nebo mozku. Pozitivně ovlivňuje procesy učení a paměti, sociální a rodičovské chování, odpovědi na stres, vytváření partnerských svazků a významný vliv má i na léčení zhoubných nádorů.“ Dotek, který je důležitý pro fyzické, emoční i sociální zdraví, zkrátka potřebuje téměř každý z nás. Bez ohledu na pohlaví či věk.

Je to také účinný komunikační nástroj. Jeho prostřednictvím můžeme sdělovat obrovské množství informací a skrze něj dokážeme vyjádřit emoce dokonce s přesností na osmdesát procent.

„ Nacházet cestu k sobě můžeme kdykoli a různými způsoby. Partneři si mohou darovat blízkost ve formě masáže, objetí, polibku, pohlazení po ruce, tváři… Vlastně jde o hledání malých kouzelných doteků. “

Protože je dotek nejen zcela zásadní pro pevné zdraví, dlouhotrvající partnerské vztahy, ale také pro naše vlastní sebevědomí, neměli bychom na něj zapomínat ani v případě, kdy jsme single. I tehdy totiž podle koučky vlastně žijeme ve vztahu. Nikoli však s partnerem, ale sami se sebou. Pohlazení si pak prý můžeme dopřávat v podobě malých rituálů, jako je třeba nanášení tělového krému, nebo si léčivý dotek věnovat příjemnou masáží.

„Také domácí mazlíček může být cennou dotekovou terapií. Obejmout můžete i sebe, a když vám blízkost schází, požádejte kamarádku nebo někoho blízkého, ať vás pevně obejme. Neciťte se trapně, naopak. Naučte se o dotek říkat.“ Jak tvrdí Kantor, člověk je tvor společenský. Potřebuje kontakt a ten fyzický je nejintenzivnější. Pokud jsme ho zbaveni (a to jak ve vztahu, tak celkově ve svém životě), chátráme psychicky, ale i fyzicky. Proto se nejen milujte a množte, ale hlavně mazlete a objímejte!

Žena a život




krematorium