COOLna

Zdražování potravin ovšem mluvčí Lidlu Tomáš Myler přiznal. „Zvýšení cen surovin se promítá do cenotvorby nabídky již několik měsíců, nicméně díky našim nasmlouvaným dodavatelským cenám se nám zatím daří toto navýšení korigovat tak, aby to pro zákazníka nepředstavovalo velké zatížení,“ řekl Myler.

Rostoucí ceny potravin značně ovlivňuje válka na Ukrajině. Do konce letošního roku zakázala vývoz některých produktů: žita, ječmene, pohanky, prosa, cukru, soli a masa. Vyvážela také velké množství pšenice například na Blízký východ, kam nyní dovážet nemůže a kde je aktuálně pšenice nedostatek. V Súdánu kvůli narušení dovozu obilí hrozí hlad, Egypt raději zafixoval ceny chleba. Z pšenice a dalších obilovin se ovšem vyrábějí také krmné směsi pro hospodářská zvířata.

„Ukrajina je velkým vývozcem obilovin, zejména pšenice, ale i produktů ze slunečnic, jako jsou semena a olej. Prodává i hodně kukuřice. Obiloviny dlouhodobě tvoří až 17 procent celkového ukrajinského vývozu,“ řekla mluvčí Potravinářské komory Helena Kavanová. „Země, která čelí ruské agresi, je velkým dodavatelem krmiv do Evropy, hlavně do Německa. Zásilky krmiv z Ukrajiny jsou v tuto chvíli nejisté a bude nutné najít jiné dodavatele,“ dodala.

Pěstitelé zeleniny se zároveň musí vyrovnat s rychle rostoucími cenami hnojiv, energií i práce. „Zvláště závažná je situace u pěstitelů v krytých plochách, kde cena energií představuje zásadní položku,“ podotkl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.

Někteří tuzemští pěstitelé zeleniny letos ukončují svou činnost nebo zakládají porosty na menší výměře. „Jsme stát s nejnižší produkcí zeleniny na obyvatele v Evropě, ročně dovážíme 600 tisíc až 700 tisíc tun čerstvé zeleniny. Pokud nám stát nepomůže, nabere pokles pěstebních ploch v příštím roce na obrátkách,“ varuje Hanka.

Podle analytika společnosti XTB Štěpána Hájka na Rusko připadá 14 procent světového exportu hnojiv, což ve svém důsledku bude mít silný dominový efekt na trh s potravinami. Klíčovou složkou pro výrobu hnojiv je navíc plyn, jehož růst v Evropě vedl k omezení výroby, což výrazně prohloubí nedostatek hnojiv na trhu.

„Zatímco farmáři byli schopni v minulosti přenést vyšší ceny komodit na zákazníka, vysoké ceny hnojiv a jejich přetrvávající nedostatek mohou vést ke zničení poptávky,“ upozornil Hájek.