COOLna

Náklady na výrobu skleněných pivních lahví už stouply natolik, že tříkorunová záloha nepokrývá cenu, za kterou je pivovary nakupují. Po zvýšení zálohy alespoň na pět korun volají hlavně malé a střední podniky. Nařízením by cenu mohla změnit vláda, nicméně předtím je potřeba vyřešit ještě spoustu problémů.

V oběhu jsou v tuzemsku odhadem stovky milionů vratných pivních lahví. Více než polovina z nich neustále putuje z obchodů na pulty prodejen, potom ke koncovým spotřebitelům a zpět do pivovaru. Tam se myjí, plní a připravují na distribuci. Návratnost lahví se přitom pohybuje okolo 90 procent, desetina se zničí nebo ztratí.

Vratné skleněné pivní lahve se naplní v průměru osmkrát. Pak se kvůli poškození nebo opotřebovanosti vyřadí, přičemž jejich sklo poslouží k výrobě nových lahví.

„Jako malý pivovar již nyní proděláváme a navíc tratíme na vratných obalech, které se zničí nebo se nevracejí zpět, takže je musíme neustále dokupovat,“ upozorňuje majitel pivovaru Tambor ze Dvora Králové nad Labem Nasik Kiriakovský. Od letošního 1. dubna prý nakupuje jednu pivní lahev za více než čtyři koruny.

Královédvorský pivovar na zvýšení zálohy na vratné pivní lahve apeluje již od roku 2019. Obrátil se na Český svaz pivovarů a sladoven, ministerstvo průmyslu a obchodu i na prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu.

„Na zálohový systém, který je ve veřejném zájmu a v souladu s přírodou a s tolik skloňovanou ekologií, nemohou doplácet malé a střední firmy,“ prohlašuje Kiriakovský.

Zvýšení zálohy za pivní lahev by podle něj nepředstavovalo pro konečného spotřebitele zdražení. Pivovarům by to přitom pomohlo snížit ztrátu z nákupu nových vratných lahví, neboť se všechny lahve z oběhu nevracejí.

I pro další pivovary se pořizovací ceny lahví zvyšují a už překročily tři koruny za kus. „Vratná záloha má krýt cenu výrobku, což se dlouho neděje. Na nutnost úpravy zálohy upozorňujeme několik let a se zvýšením zálohy na lahev souhlasíme,“ říká mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Radek Tulis.

„Akceptovatelná výše zálohy je složitá otázka – cena energií a materiálů se rychle mění, lze očekávat, že podraží i sklo a výrobky ze skla. Přijatelná by mohla být záloha například pět korun za kus. Jak dlouho ale tato částka bude reálně splňovat to, co je jejím smyslem, je těžké odhadovat,“ vysvětluje Tulis.

Zvýšené náklady zaznamenaly rovněž velké pivovary, ale ty zálohy za lahve tolik netrápí. Sklárny jim totiž kvůli vysokým objemům nabízejí výhodnější ceny.

„Ve většině případů množství hraje roli v následné cenové kalkulaci. Výrobní cena může přesahovat tři koruny s DPH a také se tak děje. Cena lahve se také určuje podle váhy lahve. Čím těžší, více skla, tím vyšší cena,“ popisuje výrobní ředitel Pavel Netroufal ze společnosti O-I Czech Republic, která pivní lahve vyrábí.

Velkým pivovarům nicméně výrobu prodražuje, že často používají unikátní zálohované lahve. „Lahev, ve které ke konzumentům putuje naše pivo, je embosovaná. Protože v poslední době došlo k navýšení pořizovacích nákladů, umíme si představit, že by se změnila i výše zálohy,“ připouští mluvčí společnosti Pivovary Staropramen Denisa Mylbachrová.

Zvýšení zálohy za skleněné lahve ovšem není jednoduchý krok. Stanoví ho nařízení vlády a navrhuje ho odbor ekologie ministerstva průmyslu a obchodu.

„Tento krok nelze udělat neuváženě, protože by mohl znamenat vysoké ztráty pivovarů. Problematická je zvláště přechodná doba, kdy by se vracely lahve s vyšší zálohou, než se kterou vstupovaly na trh,“ vysvětluje prezidentka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová s tím, že o této problematice svaz hovořil se svými členy na poslední valné hromadě. Otázku záloh na lahve prý nyní diskutují.

Nejsložitějším prvkem celého procesu je odlišení lahví, za které byla zaplacena současná tříkorunová záloha, od těch, za které by zákazníci uhradili vyšší zálohu. „V tuto chvíli nevíme o vhodném modelu, který by to jednoduše umožnil. Pouhé zvýšení záloh bez nalezení tohoto modelu není z našeho pohledu cesta, protože by případný rozdíl v zálohách musely dotovat pivovary. S ohledem na skutečně vysoký počet vratných lahví, které jsou běžně v oběhu, by šlo o obrovské jednorázové náklady, které by dopadly na celý pivovarnický sektor,“ upozorňuje mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

Další pivovary uvádějí, že by změna výše zálohy s sebou přinesla problémy související s různou výší záloh v sousedních zemích. „Pro tuzemsko a okolní země používáme totožnou lahev. Případný rozdíl v zálohách v tuzemsku a zahraničí by se pochopitelně projevil, a to zejména v příhraničních oblastech. Část konzumentů by vracela lahve tam, kde je to pro ně výhodnější, ne v místě nákupu. Z tohoto pohledu by bylo ideální, kdyby došlo v rámci jednotného trhu Evropské unie ke sjednocení výše záloh,“ komentuje situaci obchodní ředitel Pivovary CZ Group Tomáš Konečný.

Ministerstvo průmyslu a obchodu neplánuje změnit výši záloh za skleněné lahve. „Naše ministerstvo nicméně aktivně tematiku zálohování diskutuje s Českým svazem pivovarů a sladoven, protože nastavení výše záloh musí reflektovat více faktorů, než je cena samotné lahve. Obecné nastavení problematiky obalů je stanoveno zákonem číslo 477/2001 Sb., o obalech, jehož gestorem je ministerstvo životního prostředí,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu Marek Vošáhlík.