COOLna

Jde spíše o to, že ČNB příliš ráznými kroky od konce loňského léta straší lidi, zvyšuje inflační očekávání firem i spotřebitelů, a dokonce to vede i k tomu, že se vyšší náklady na financování byznysu propisují i do cen. Myslím si, že za rozdíl mezi českou a slovenskou inflací může právě ČNB. A kdyby za něj nemohla přímo, je za něj zodpovědná, a to také proto, že je tak silně nezávislá.

Pokud bylo zvyšování úroků dosud diskutabilní, ve světle války na Ukrajině je zcela nepochopitelné. Ruská agrese na Ukrajině uvrhla svět a Evropu především do naprosto bezprecedentní nejistoty. Tato nejistota se znásobila s ruským požadavkem na to, aby se dodávky plynu, ropy a uhlí z Ruska začaly platit v rublech. Je docela pravděpodobné, že na tom Putin bude trvat.

Pokud mu spolu s Německem a dalšími zeměmi neustoupíme, znamená to již příští zimní sezonu katastrofální výpadky v průmyslové výrobě. Výpadky ruského plynu nejde v příštích několika letech plně nahradit, a to i kdyby Němci plně nahodili všechny své jaderné a uhelné zdroje. Německé odbory jsou z této představy naprosto zděšeny. V České republice je zatím ticho po pěšině, přitom jsme na ruském plynu ještě mnohem závislejší než Němci.
I kdyby si to Putin s platbami za plyn v rublech rozmyslel, možná změní situaci odpudivý masakr civilistů v Buči nebo možnost, že podobných masakrů bude odhaleno ještě více. Třeba tohle Evropa už psychicky nezvládne a od ruského plynu se odřízne sama i za cenu toho, že přijde prudká recese a doma budeme mít zimu.

Pak je tu uprchlická krize. Ministr vnitra Rakušan odhaduje, že uprchlíků z války tu může být až 600 000. A může to být i víc, pokud Putin půjde cestou bombardování měst jako v Čečensku. Má ČNB čerstvou analýzu, co to udělá s trhem práce a mzdovým vývojem?

A nakonec – kdyby nebyla válka na Ukrajině, je hlavní světovou ekonomickou zprávou asymetrický přístup Číny ke covidu. Čína opět zavírá celá města a přístavy, takže výpadky globálních dodávek budou pokračovat. Je tu tedy velká pravděpodobnost, že celá Evropa skončí nikoli ve stagflaci (stagnace spojená s vysokou inflací), ale v recesi. V recesi, kterou budou doprovázet vysoké ceny energií a některých dílů a surovin.

Pozoruhodné je, že sama ČNB tvrdí, že dopady jejího zpřísnění se projeví s prodlevou asi rok a půl. To znamená příští zimu. To už můžeme být v hospodářském propadu po uši a naše firmy a podnikatelé budou mít navrch o pět procent dražší financování než jejich konkurence v Evropě.

Zvláštní je také to, že guvernér Rusnok tvrdí, že budeme rádi, když česká ekonomika nakonec skončí na černé nule. Jak se slučuje představa černé nuly s potřebou prudce dupat na brzdu a zápasit s inflací, která je globální a nákladová?

V ČNB vládnou centrální bankéři, kteří se podobají spíše nádražákům někde na ospalém maloměstě. Jede vlak, tak je třeba mechanicky spustit závoru nebo přehodit výhybku. Model si to přece žádá.

A veřejné debatě dominují bankovní analytici, přitom všechny naše banky na vysokých úrocích vydělávají.

Jan Macháček