COOLna

Kapka koňské bolesti v oceánu utrpení obyvatel Ukrajiny. Tak charakterizují sami Ukrajinci zničení jízdárny Alexander Club ve městě Hostomel kousek od Kyjeva.

Zaživa tu uhořelo několik koní. Původně jich mělo být až 32, podle posledních zpráv jich však při požáru zemřelo méně, části zvířat se totiž podařilo utéct.

Ta teď však čelí útokům hladových psů.

Ruští vojáci přišli do jezdeckého klubu v prvních dnech války. Všem řekli, ať stáje opustí, jinak koně okamžitě postřílejí. „Celkem tam bylo 32 koní ve dvou stájích, v jedné 13 a ve druhé 19 zvířat,“ vypráví majitelka klubu Aleksandra Evgenievna.

Koně vlastnilo a mělo ustájené několik rodin, velká část zvířat patřila dětem ve věku kolem deseti let. „Měli jsme německá a ukrajinská plemena. Cena těch nejdražších koní byla v přepočtu až milion korun,“ popisuje Aleksandra.

Stáje zůstaly napospas Rusům přibližně deset dnů. „Nikdo se tam nedostal, protože Rusové se pevně usadili v Hostomelu a okolních městech. Nepouštěli obyčejné holky ke svým koním,“ dodala svědkyně události Olya Voloshina.

Jedna z jezdkyň však nemohla už strach o zvířata vydržet, panovaly obavy, zda mají co žrát a pít. Nakonec se vydala vše zkontrolovat. Už zdálky viděla i cítila, že se stalo něco špatného.

Spatřila ohořelé stáje, ze zčernalých trámů stoupaly proužky kouře. V duchu se modlila a doufala, že nedošlo k nejhoršímu – ke smrti milovaných koní. Když se do stájí podívala, rozplakala se. Na zemi leželo několik zuhelnatělých koňských těl.

Nejdříve se mluvilo o tom, že za živa uhořela všechna zvířata. „Nakonec uhořelo osm koní,“ vypráví se slzami v očích majitelka.

Zbytku se podařilo z ohnivého pekla uniknout a zvířata se rozutekla do okolí. „Pět koní se nám podařilo chytit. Jsou zubožení a mají různá zranění, není to hezký pohled. Osud zbylých je nejasný. Doufáme, že jsou naživu,“ doplnila Aleksandra.

Původní zprávy zmiňovaly také to, že stáje zapálili ruští vojáci. S postupem času se však objevila další možnost. „Nejsme si jistí, jak začalo hořet. Jestli to opravdu zapálili, nebo sem dopadl granát či střepiny,“ podotýká Aleksandra, která studovala čtyři roky na České zemědělské univerzitě v Praze.

Do Česka ji tehdy vyslali hlavně rodiče, když ale Rusko obsadilo v roce 2014 Krym, dívka se vrátila na Ukrajinu, podle svých slov z lásky ke své zemi.

Poté, co stáje shořely, kontaktovala Aleksandra majitele koní, mnozí patřili mezi přátele a známé. Bylo třeba identifikovat mrtvá zvířata. Rodiče prý dětem velmi těžko vysvětlovali, proč museli zemřít jejich milovaní koně, když nemají s válkou nic společného.

Aleksandra přeživší zvířata ustájila na bezpečnějších místech u přátel, v současné chvíli se pro své i další koně snaží získat potravu a základní péči. „Zrovna jedu do humanitárního skladu. Pomáhám všem, protože už nemůžu jen sedět a čekat,“ vysvětlila.

„Před měsícem a něco jsme plánovali, trénovali, kupovali a četli knihy. Milovali jsme naše koně a připravovali se na závody a klání. Teď jsou kousek po kousku žráni hladovými a divokými psy, kteří ztratili své páníčky a toulají se krajinou,“ doplnila Olya Voloshina.

Právě Hostomel a blízké okolí se tak stávají jedním z nejtragičtějších míst celé války na Ukrajině.

Na tamním letišti chtěli hned první den invaze Rusové udělat výsadek a bleskově obsadit Kyjev, v čemž jim za cenu velkých ztrát zabránila malá jednotka ukrajinských vojáků.

Rusové tehdy zničili největší letadlo světa zvané Mrija, tedy v překladu „Sen“, které bylo schované v hangáru. Linii měli prolomit obávaní Čečenci, kvůli špatné disciplíně i vybavení však našli v Hostomelu jen smrt.

Bestiální barbarství Rusové rozpoutali v blízkém městě Buča, ležícím 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva. Po jeho osvobození před několika dny se ukázalo, že ruští vojáci během měsíční okupace vraždili tamní náhodně vybrané civilní obyvatele. Některé z obětí měly svázané ruce za zády, ulice města byly poseté mrtvými těly.

Ve stájích, zoologických zahradách, farmách i rehabilitačních centrech pro divoká zvířata nastala po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu jatka. V hrozném stavu jsou mnohé útulky, kam se dostala část zvířat po uprchlících, další mazlíčci zůstali zavřeni doma nebo je majitelé pustili na ulici.

„Několik útulků hořelo, další byly ostřelovány. Invazní vojska se neštítí ničeho a Rusové zastřelili i dobrovolníky, kteří vezli do útulků krmení. Zvířata v nich jsou bez zásob a umírají hlady,“ popisuje situaci Nikol Burešová z organizace Petheroes.

Bomby také zabily několik zvířat v zoo v Charkově, losy a jeleny vypustili ošetřovatelé do parků. „V Ekoparku Feldman severně od Charkova zahynuli v důsledku minometného ostřelování dva orangutani a šimpanz,“ popsal na Facebooku ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

Bomby i nedostatek krmiva řešila také zoo v Kyjevě, odkud nakonec převezli do polské Poznaně šest lvů, čtyři tygry, kapucínskou opici a afrického divokého psa. Přeprava trvala celý týden, konvoj se nejprve musel kvůli ruskému ostřelování vrátit nebo se později kvůli tankům na den schovat a zvolit jinou trasu.

Situaci na Ukrajině dokreslují výzvy adresované dobrovolníkům: „Odměna 50 tisíc hřiven (asi 35 tisíc korun, pozn. red.) pro odvážlivce, který se vydá do útulku ‚Rifujio‘ a rozveze krmivo pro hladová zvířata. Dále do útulku v Borodianets, kde je od 4. března cca 500 zvířat bez jídla. Hledáme záchranáře, který je za odměnu vypustí.“