COOLna

V lednu 2020, asi dva měsíce předtím, než Světová zdravotnická organizace vyhlásila pandemii koronaviru za globální stav nouze, se na smartphonu virologa Benhura Leeho objevil tweet. Ten odkazoval na webovou stránku virological.org, kde vědci právě zveřejnili genetickou sekvenci SARS-CoV-2. Před několika lety by trvalo pravděpodobně několik dní, než by se takto užitečná data dostala k zainteresovaným vědcům prostřednictvím upozornění na obsah z časopisu. Vzestup Twitteru a dalších platforem sociálních médií však umožnil uživatelům jako Lee šířit informace o covidu během několika hodin, což vyvolalo globální diskuze a urychlilo úsilí o vývoj vakcín a léčby.

Pandemie tak změnila twitterovou hru, protože neznámá zdravotní hrozba okamžitě vyvolala u veřejnosti zájem. „Takže najednou vzniklo mnohem větší přirozené publikum pro informace o pandemické vědě než pro většinu oblastí výzkumu,“ říká Michael Thelwall, datový vědec z University of Wolverhampton, který studuje sociální média. Zejména právě Twitter se stal vyhledávaným zdrojem pro každého, kdo se snaží porozumět přívalu pandemických studií – a i pro ty, kteří se chtějí rychle bránit dezinformacím.

„Líbí se mi, že na Twitteru může působit vlastně každý – můžu něco zveřejnit a vidět, jak o problému přemýšlejí jiní vědci, lidé, kteří mají třeba i jiné dovednosti než já,“ říká biostatistka Natalie Dean z Emory University, jejíž twitterový účet sleduje asi 138 tisíc lidí.

Jedním z výsledků potenciálu Twitteru je, že tato platforma přinesla články o velkém množství studií týkajících se covidu-19. Podle zprávy Research on Research přibližně 51 % článků v časopisech pojednávajících o pandemickém výzkumu bylo zmíněno alespoň v jednom tweetu do května 2021.