Často se mě lidé ptají, co je důležitější – vylepšit se v kreativitě, nebo v exekučních schopnostech? Sám jsem s tím druhým trochu na štíru. Nejen gallupův Strengthsfinder mi to jasně ukazuje. Ale k věci, odpověď je zřejmě jasná. Za prvé, bez jednoho ani druhého se neobejdete. Za druhé, realizační schopnost je zjevně důležitější. Je také složitější ji vybudovat a je Achillovou patou mnoha firem a týmů.
Proč tomu tak je? Kreativita je přirozená. Nakoukněte do třídy každé školky a pochopíte. Je to něco vrozeného, lidského. Přečtěte si, co o ní píše Clayton Christensen nebo mrkněte na TED Tedů Kena Robinsona.
S disciplínou, která je základem exekuce, je tomu jinak. Té se musíme naučit a není přirozená. Vzpomínka na naše děti nebo dětství, nechť je nám opět pomocníkem.
Jasně, někde kreativita chybí, ale to není proto, že ji nemáme v sobě. Je to dáno prostředím, které ji nepodporuje nebo hubí. Důvodů může být více: špatně nastavené hodnocení lidí, nedostatek autonomie, psychologického bezpečí atd. Mimochodem toxické prostředí je schopno zahubit v lidech v podstatě všechno dobré, i to přirozené.
Co tedy s exekuční schopností jednotlivce nebo týmu? Je třeba budovat kulturu disciplíny. To zní hrozně. Nicméně to tak je. Jde jen o to, jak disciplínu chápete. Já ji chápu jako schopnost dělat něco konzistentně a opakovaně. To už zní lépe. Protože toto od boha nemám, pomáhají mi koncepty. S těmi nejlepšími přišel bezesporu Jim Collins.
SMaC patří mezi ně. Mluví o sadě nástrojů a vzorců chování. Ty jsou Specificky určené, Metodicky popsané a (v čase) Konzistentně vyžadované. Jste SMaC tým? Pokud ano, máte sady checklistů na klíčové procesy a také máte vše dobře popsané. Umíte správně nastavovat cíle a deadlines.
David Vrba




Napsat komentář