COOLna

K čemu je dobré zapomínání? Zlepšuje výběr informací?

Ne. Jde o to, že náš mozek má oproti počítačům obrovskou výhodu, protože jsou v něm paměť a počítání propojeny dohromady. Současné počítače mají oproti tomu centrální procesor, který provádí výpočty a informace si neustále vyměňuje s operační („ramkou“ – pozn. red.) a permanentní (pevným diskem – pozn. red.) pamětí, což ho v porovnání s paralelitou našeho mozku zdržuje. Právě proto je lidský mozek v mnoha úlohách efektivnější než sériové počítače, které jsme historicky konstruovali. Pokud by počítačová paměť byla multistavová, tak už by sama o sobě umožňovala počítání v sobě samé a pokud by zároveň existovala časová závislost jejího stavu…

Jinak řečeno, zapomínala by.

Ano. Pokud by tedy tato časová závislost existovala, mohli bychom se ještě více přiblížit neuromorfním biologickým sítím, protože v nich nezáleží jen na tom, kolik neuron přijal impulsů, ale i na tom, jaký byl mezi těmi impulsy interval. Pro kódování informací v našem mozku je ve skutečnosti extrémně důležité, jestli dva sousední neurony vyšlou impulsy synchronně, s dlouhou časovou odezvou, nebo dokonce v opačném pořadí. Proto se zabýváme třeba tím, že do našich součástek posíláme impulzy v různém pořadí a s různým časovým rozestupem a poté sledujeme, nakolik výsledná informace, kterou do nich zapíšeme, závisí nejen na počtu a síle impulzů, ale také na jejich časovém rozestupu.

Jde o extrémně komplexní, ale také extrémně reprodukovatelné chování, což nám dává naději, že bychom pomocí antiferomagnetů mohli konstruovat neuronové sítě, které by byly blízké sítím biologickým – našemu mozku. Takzvané impulzové neuronové sítě.