Samozřejmě že Západ k sankcím přistoupit musel, ale jejich efektivita je prostě sporná. Krátkodobě nefungují, protože pořád v Evropě nakupujeme ruský plyn a ropu na plné obrátky.
Ale fungovat asi nebudou ani dlouhodobě. Evropa se jistě do budoucna zbaví své závislosti na ruském plynu, ale Rusové se zase zbaví své závislosti na Evropě.
Některé lodní a přepravní společnosti odmítají nyní přepravovat ruskou ropu, ale nižší vyvezené objemy zatím vykompenzuje vyšší cena. Na serveru Eurointelligence.com si všímají toho, že sankce Západu jsou založeny na představě, že když si nebudeme kupovat hodnotná ruská aktiva, tak ta zůstanou v zemi a nedostanou se na světový trh. Tak to ale nebude.
Jenom za únor dosáhlo Rusko obchodního přebytku 20 miliard dolarů, což je historický rekord. V minulých dvou letech to bylo za únor jen 8 miliard dolarů. A v minulosti byl nejvyšší únorový přebytek 14 miliard dolarů v roce 2014.
Rusko ročně prodá fosilních paliv za zhruba 100 miliard dolarů. To je asi třetina zabavených dolarových a eurových aktiv ruské centrální banky. Příjmy z prodeje paliva může Rusko použít k importu zboží ze zbytku světa, který sankce nespustil. Mobilní telefony Apple vymění Rusové za Huawei, počítače Dell za Lenovo a různé náhradní spotřební zboží se bude importovat z Číny a Indie, kam bude Rusko vyvážet více fosilních paliv.
Rusko je největší světový vývozce plynu, druhý největší světový vývozce ropy, největší světový vývozce hnojiv a největší světový vývozce palladia, což je surovina klíčová pro výrobu čipů. Nezapomínejme, že právě nedostatek čipů byl tím nejviditelnějším projevem postpandemické krize v zásobování.
Uvažuje se v Bílém domě nebo v evropských kancléřstvích vůbec strategicky? Dlouhodobým efektem sankcí bude rozdělení světa na hemisféry. Východní hemisféra bude větší, co se týče populace a fyzického prostoru, rychle rostoucí, ale stále chudá, co se aktiv týče. Západní hemisféra je stále bohatá, ale menší a obyvatelstvo v ní stárne. Sankce by mohly izolovat Rusko, jen kdyby se na nich shodl celý svět.
Kdyby svět opravdu přestal kupovat ruský plyn, mělo by to devastující účinek na životní úroveň Rusů, ale ruský obranný průmysl – a jeho výroba a obnova – není závislý na příjmech z vývozů surovin. Rusko je druhý největší vývozce zbraní na světě a na svoji obnovu si vydělá, dokonce přispívá (přispíval) k tvorbě rezerv ruské centrální banky. Co se ruské vojenské logistiky týče, ta také není závislá na cizině. Naftu, benzin a kerosin dodává armádě Rosněft.
Co se luxusního a značkového zboží v ruských městech týče, Putinovi voliči na venkově si řeknou: my jsme si to stejně nemohli nikdy dovolit a nyní máme aspoň všichni stejně.
Jan Macháček, předseda správní rady IPPS
COOLna 
Napsat komentář