COOLna

Chagasově chorobě, přenášené plošticemi, podlehne ročně jen na jihoamerickém kontinentu kolem 50 000 lidí, další miliony ale touto nemocí trpí. Podle některých teorií byla Chagasova choroba dokonce příčinou úmrtí slavného přírodovědce Charlese Darwina. Nemoc přenášejí na člověka již zmíněné zákeřnice, kterým se také někdy říká líbající ploštice.

Žijí zejména v jižní Americe, kde jsou velmi rozšířené v chudinských čtvrtích a slumech. Pokud za tmy vylezou ze svých úkrytů a kousnou člověka, mohou do jeho krve přenést nebezpečného parazita, prvoka Trypanosoma cruzi. Přenos se odehrává tak, že když se zákeřnice nakrmí krví oběti, následně se vedle místa kousnutí ještě vykálí. Oběť se poté poškrábe a pomůže tím parazitovi vniknout do těla.

Trypanosoma cruzi může vyvolat v lidském organismu závažnou Chagasovu chorobu, která po poměrně mírných akutních příznacích, jako jsou bolesti kloubů, přechází při neléčení do chronické fáze, trvající někdy i desítky let. „Velkým problémem je Chagasova choroba zejména v chudých oblastech a chudinských městských čtvrtích jižní Ameriky, v poslední době se ale vyskytuje i na části území Spojených států nebo ve Španělsku, kam se dostává spolu s jihoamerickými přistěhovalci či zaměstnanci,“ řekla Eva Nováková.

Výzkumem přenašečů a původců tohoto onemocnění se proto zabývá řada vědeckých týmů na celém světě. Týmu Evy Novákové se jako prvnímu podařilo popsat vývoj mikrobiomu (souboru bakterií) pěti druhů zákeřnic se zajímavým závěrem. „Zjistili jsme, že mikrobiom se během přeměny těchto ploštic z larválního stádia do dospělce poměrně výrazně mění, a to zejména z hlediska jeho bakteriální rozmanitosti,“ uvedla Nováková. Zatímco ve stádiu larvy (zákeřnice jich mají pět) se ve střevě „líbajících ploštic“ vyskytuje různorodé společenství baktérií, ve stádiu dospělce je to často jen jedna bakterie. Přitom, a to je důležité, mohou hostit parazita Trypanosoma cruzi úplně všechna vývojová stádia zákeřnic. Jinými slovy: parazit dokáže překvapivě přežít i poměrně výrazné změny bakteriálního složení mikrobiomu. „A ve všech stádiích vývoje svého hostitele je také schopen se přenést na člověka,“ upozornila Nováková.

Odhalení téhle schopnosti původce Chagasovy nemoci přežít a přenášet nemoc i v úplně rozdílném bakteriálním prostředí sice není zatím prostředkem k léčbě, ale výrazně posouvá směr výzkumu. Základem možné prevence je totiž poznání toho, jak parazit v zákeřnicích přežívá a co ho (vakcína, medikament atd.) může ohrozit. Důkazem světového významu objevu českých vědců je právě fakt, že jeho závěry zveřejnil časopis Microbiome.

Chagasova choroba je totiž skutečně vážné onemocnění, které u řady lidí probíhá dlouho takřka bezpříznakově. A pak najednou, doslova ze dne na den, udeří s plnou silou. Pokud se rozvine a člověk nezačne brát léky na tlumení příznaků, může choroba smrtelně poškodit srdce, trávicí systém či nervovou soustavu. Problém Chagasovy choroby ale spočívá také v tom, že je zejména v jižní Americe nemocí zejména chudší a nejchudší části populace s omezenými možnostmi hygieny a těžkými životními podmínkami.

Podle organizace Lékaři bez hranic se nemoc přenáší nejen kousnutím zákeřnice, ale dle zdokumentovaných případů i krevní transfuzí, transplantací orgánů, kojením a přenosem z těhotné matky na plod. Zcela raritní je přenos nemoci nakaženým jídlem nebo pitím, ale i takové případy byly popsány.

Parazit se lidském v těle proměňuje a vyvíjí. V počáteční akutní fázi onemocnění proniká buňkami tkání a před vstupem do krevního řečiště se množí. Po vstupu do krevního řečiště napadá ještě více buněk. Výzkum Evy Novákové přitom dospěl k závěru, že zkoumané zákeřnice jsou kromě původce Chagasovy choroby infikované i bakteriemi z rodu Bartonella, tedy celosvětově rozšířenými bakteriemi, vyvolávajícími onemocnění bartonelázou. „V tomto případě však zatím není prokázáno, že se bartonely mohou ze střev zákeřnic přenést do lidské krve a přežít tam,“ uzavřela Nováková.