COOLna

Jak se dnes ukazuje, platební karty, účty v bankách a tradiční měny – zejména rubl – už nemusí být taková jistota. Nejen pro uprchlíky, ale ani pro obyvatele Ruska toužící opustit opačnou stranu odporné agrese. I v devastované Ukrajině, i v Rusku stále funguje internet a mobilní sítě, a tedy přístup k něčemu oproti zlatu tak neuchopitelnému, jako jsou kryptoaktiva. Navíc se rychle a snadno přenáší a převádí a také o něco obtížněji krade. Někdejší hračka západních ajťáků tak dostala nový a pozitivní význam.

Laskavý čtenář možná namítne, že jde o prkotinu tváří v tvář nesmírnému lidskému utrpení, řinčení zbraní a energetické a hospodářské krizi. Zkusme ale vzpomenout na ropné a energetické krize následované stagflací v sedmdesátých letech, do velké míry následkem jomkippurské války a íránské revoluce. Málokdo si dnes vybaví víc, než že z nich máme přísnější emisní limity, které změnily autoprůmysl, zejména se ale zásadně změnil světový ekonomický a monetární systém.

Pokud Ukrajina někde jednoznačně a nezpochybnitelně vítězí, je to kyberprostor. Lví podíl na tom má mladý tým kolem čtyřiačtyřicetiletého prezidenta Zelenského. Vicepremiér pro digitalizaci Mychajlo Fedorov je teprve jedenatřicetiletý. A právě oni začali využívat kryptoměny už před válkou. Jak se nechal slyšet, v prvních dnech invaze se to ukázalo jako nedocenitelné.

Ukrajinská centrální banka podnikla standardní preventivní kroky, banky měly omezené možnosti a i bez ruských tanků mezinárodní převod peněz trvá dny a obnáší vysoké poplatky. Už 26. února odpoledne zveřejnil oficiální twitterový účet Ukrajiny odkaz na peněženky kryptoměn bitcoin a ethereum a dodnes na ně lidé z celého světa přispěli přes sto milionů dolarů.

Mimochodem kryptoaktiva jsou příznačně do velké míry východoevropský příspěvek západním technologiím. Právě ethereum, chytřejší a úspornější bratříček bitcoinu, stvořil Vitalik Buterin. Osmadvacetiletý programátor z města Kolomna jihovýchodně od Moskvy si ostatně s Putinovým režimem nebere servítky. Jenže se objevují stále obavy, že právě Rusko bude kryptoměny zneužívat pro obcházení sankcí.

V masivním měřítku je to poněkud nepravděpodobné. Zaprvé, hodnota všech kryptoměn dnes globálně dosahuje 1,8 bilionu dolarů, z nichž se ovšem velká část neobchoduje. A jen zmražená aktiva ruské centrální banky dosahovala 630 miliard. Pro srovnání celý americký dolar dosahuje objemu 41 bilionů, z toho denně se na trzích vymění na šest bilionů. Pokud se někdo krypto pokusí zneužít, půjde o jednotlivce, ne celé státy. Ale i pro ně existují jednodušší cesty – kryptoměny jsou díky technologii blockchainu mnohem lépe sledovatelné než tradiční měny. V neposlední řadě pak stále bitcoin a spol. trpí značnou volatilitou, která může vadit zejména v objemech majetků Putinových oligarchů.

Je potřeba mít na paměti právě případ Ukrajiny – nastavit pravidla tak, aby nebránila využívání kryptoaktiv pro dobrou věc, ale zajistila dostatečné pojistky. I to bude trnem v oku mnoha jejich ideovým příznivcům, podle kterých má být svoboda nového finančního systému neomezená. Zásadní je nicméně potřeba běžných uživatelů po právní jistotě. Hezky to ukazuje varování evropských regulátorů z minulého týdne, že mnoho kryptoaktiv je stále spekulativních, rizikových a neregulovaných. Ve světle ujištění EU o platnosti sankcí z toho může mít neprávník trochu zmatek.

V Evropě i USA jsou přitom na stole nová pravidla a o dalších se uvažuje.