Absence sociálního kontaktu zvyšuje riziko úmrtnosti o polovinu – podle výzkumníků jde o rizikový faktor silnější než alkohol nebo obezita. „Osamělost není diagnóza, proto ji nesledujeme,“ říká ministerstvo zdravotnictví.
Existuje řada studií, které překvapivě silný vliv osamělosti na fyzické zdraví – u duševního je propojení zřejmé – potvrzují.
Srovnání osamělosti s pravidelným kouřením cigaret vychází z klasické studie Sociální vztahy a riziko úmrtí Juliane Holt-Lunstadové a Timothy Smithe. Ta tvrdí, že lidé s dostatečnými sociálními vazbami mají o polovinu větší pravděpodobnost přežití než ti, kterým takové vztahy chybí. Efekt samoty je podle výzkumníků srovnatelný s účinkem pravidelného kouření, a je dokonce vyšší než dobře prozkoumaná zdravotní rizika – například obezita nebo nedostatek pohybu.
„Účinek osamělosti je srovnatelný ve všech věkových skupinách a u obou pohlaví, nerozhoduje původní zdravotní stav ani příčina úmrtí,“ upozorňují výzkumníci na fakt, že vyšší zdravotní rizika se netýkají jen starších lidí. Vyšší úmrtnost je také mezi mladými „singles“. Připomíná to také zmiňovaná strategie – podle ní se „stále samy“ cítí tři procenta Britů nad 65 let, ale osm procent ve věku 16 až 34.
Jedním z mechanismů, kterými se samota projevuje na fyzickém zdraví, je podle studie zhoršení imunity. Další zmiňuje publikace Světové zdravotnické organizace (WHO) Sociální předpoklady zdraví: Tvrdá fakta.
„Sociální izolace je spojena s vyšším rizikem předčasného úmrtí a horší šancí přežití po infarktu,“ upozorňuje WHO. „U lidí, kteří mají nižší sociální a emocionální podporu od okolí, je také větší pravděpodobnost deprese, vyšší risk komplikací v těhotenství a výraznější komplikace spojené s chronickými nemocemi.“
Jan Boček
COOLna 
Napsat komentář