COOLna

„Neboj se, že nejsi dost taková nebo maková. Jsi akorát. Uvolni se a bav se. Život není jen o škole, práci a odpovědnosti. Samotnou cestu za sny je třeba si užít, protože nikdy nevíš, co bude. Neboj se riskovat. I selhání je v pořádku, jen se musíš umět znova postavit na nohy,“ říká dnes úspěšná diplomatka Barbora Novotná. „Kašli na to, že jsi jiná a vnímáš svět jinak než většina lidi kolem. Neexistuje jediný správný způsob žití, každý to máme jinak. Není třeba řešit ostatní.“

Žít autenticky a nepošlapávat svou přirozenost ostatně doporučuje i psychiatr a psycholog Jan Poněšický. Upozorňuje, že když se nemáme možnost chovat uvolněně, hromadí se nám v těle napětí, které může vyústit až v tělesné potíže. „Být divná znamená být speciální. Nechtěj být jedna z davu. Není žádný obecný koncept krásy. Vykašli se na módu, trendy, ‚vůdkyně stáda‘. Oblékej si, co ti sluší, dělej, co tě baví. Netrap se tím, co o tobě říká Máňa odvedle nebo spolužák. Až je potkáš po iks letech, budeš si říkat: ,A z tohohle jsem měla komplexy?!‘ Fakt, ověřeno,“ naráží na podobné téma i překladatelka a pedagožka Eva Šašková.

„Každý může být v něčem dobrý. I ty. Rozvíjej věci, které tě baví. Když ti budou říkat, že je to blbost, nevšímej si toho. Nikdy nevíš, co se ti bude hodit. Nenervuj se. Kvůli známkám, váze, falešným kamarádkám a očekáváním druhých. Zodpovídat se budeš jen sama sobě. Nikdo nemá právo tě soudit. Buď laskavá, ale nic nečekej za odměnu. Vztahy nepodmiňuj. Měj ráda sebe a okolí. Vrátí se ti to třeba od úplně jiných lidí. Dobré skutky se neztratí. Nezblázni se, že tě ‚někdo‘ miluje, že s tebou ‚někdo chce chodit‘. Ptej se, co chceš ty a koho miluješ ty. Nenech se omezovat. Láska nebolí. (Nebo jen chvilku, pak už nesmí.) Láska není trápení. Láska je krásná.“

„Když je to opravdový, tak to víš… Od té doby bezmezně věřím, že když je něco správně, tak ti to prostě nedělá špatně. Docela logický, ale lidi furt blbnou. Proč? Protože si pořád čteme, že kvůli lásce musíme překonávat nějaký překážky, trpět pro ni. V každým románu, v každé pohádce, v každým filmu. Nikdo ti neřekne, že správný to je, když to jde tak hezky samo. Aspoň tedy na začátku.“

„Neboj se. Zkoušej, ptej se, na co chceš. Nepohrdej stářím, o hodně bys přišla. Buď sama hrdá a nenech si kálet na hlavu. Nedůstojné chování provokuje nedůstojné zacházení. Nepomlouvej, vrátí se ti to. Nevyžívej se v křivdičkách, ufňukanci jsou otravní. Snaž se odpouštět a být velkorysá. A na tu vysokou se přihlas. Ano, je tam nával, ale zkus to. V nejhorším tě nevezmou.“

Co se týče zrovnoprávnění: s tím placením za sebe to nepřeháněj. Není důvod nenechat se pozvat, nenechat si podržet dveře… Není důvod dokazovat světu, že všechno zvládneš sama – složit nábytek, nasekat dříví na chalupě, vymalovat… Dobře, že to víš. Ale klidně buď víc „ženská“ se všemi významy i stereotypy, které to s sebou nese. Nech se zachránit. Uměj si říct o pomoc.

Když budeš vždycky dělat všechno, abys ukázala, že na to máš (a také proto, že je to mnohdy jednodušší), ten druhý v páru nakonec nebude muset dělat nic. A může mu to začít dost vyhovovat. V lepším případě se tebou pak bude vesele chlubit v hospodě u piva, v horším si najde „čerstvější“ partnerku, která nebude tak strhaná, zničená a vyždímaná.

K tomu se váže další důležité upozornění: Nechoď se ženatým a už vůbec ne se závazky. Ta jeho hysterická manželka, co mu vůbec nerozumí, je pravděpodobně jen naprosto vyřízená a nemá kapacitu hýčkat mu ego. Neztrácej čas ani s nikým, kdo se tváří, že žije v naprosto volném vztahu. Leda bys byla duševní masochistka a roky chceš strávit čekáním na Godota, případně k životu potřebuješ hodně intenzivní drama, například při setkání s milencovou oficiální partnerkou.

Co si rozhodně pěstuj, to jsou přátelé. Naopak si drž od těla negativní lidi. Takové, co si pořád stěžují, kritizují, pomlouvají ostatní a vymýšlí hororové scénáře. Ať už jsi sama, s někým, nebo máš na starost potomstvo, dělej si pravidelně čas jen na sebe, nejen na vlastní zábavu (máš na ni právo i jako matka od rodiny), sport, ale i na psychohygienu a introspekci, dobíjíš tím baterky.

A také si pořádně čisti zuby, choď na prohlídky a na dentální hygienu – ušetříš si hodně bolesti i peněz. Platí to i pro péči o pleť, vlasy, zdraví, však víš.

Sice se říká, že ráno je moudřejší večera, ale pokud něco můžeš udělat ještě dnes, neodkládej to na zítra. Až budeš mít děti, budeš vědět proč. Nech si poradit, když stojíš na rozcestí – ne proto, že se neumíš rozhodnout sama, ale aby sis mohla vybrat tu nejlepší z nabízených možností, kterou třeba nevidíš.

Těch rad by mohlo být mnohem víc. Každý by jich pro sebe našel kupu vyloženě na tělo. Mladší už nebudeme, ale stačí si představit, že se na sebe díváme s odstupem dalších dvaceti let.

Nezdá se spousta problémů malicherných?

Helen Mirren: „Kdybych mohla ve svých sedmdesáti letech dát svému mladšímu já jedinou radu, řekla bych mu, aby používalo slova ‚běž do p*****‘ mnohem častěji!“

Michelle Obama: „Kdybych mohla svému mladšímu já dát jednu jedinou radu, řekla bych: Přestaň mít strach! Vždycky mě totiž zarazí, jak moc času jsem strávila zamotáváním se ve svém strachu a pochybnostech, které jsem si vytvářela výhradně sama. Řekla bych si: Michelle, není to podstatné, nedělej si s tím hlavu.“

Britney Spears: „Nikdy se nevdávej. To je pravděpodobně nejlepší rada, kterou bych si dala.“

Keira Knightley: „Nedělej si starosti, že děláš chyby, a prostě se bav.“

Lindsay Lohan: „Pravděpodobně bych si doporučila tolik nespěchat, klást sebe na první místo a prostě dýchat. Řekla bych si: Buď šťastná a vděčná za každou chvíli, kterou máš před sebou. Buď tady a teď.“

Halle Berry: „Všechno se děje z nějakého důvodu. Výhry i prohry. Všechno je pro vyšší rozvoj. Nestresovala bych se, když se věci zrovna nedaří. Je to součást evoluce.“

OnaDnes