COOLna

Jaké testy jsou k dispozici?

Je jich víc, ale základem je analýza mužského chromozomu Y. Výhodou je, že se díky tomu můžeme podívat velmi daleko do historie. Asi před 250 tisíci lety žil v Africe jeden konkrétní muž, jehož jsou všichni dnešní muži na světě potomky. Ostatní genetické linie se totiž nedochovaly. Díky chromozomu Y se dozvíte, po kterých migračních trasách vaši mužští předkové před tisíciletími putovali do Evropy. Test vám taky řekne, se kterými dnes žijícími muži jste příbuzný. Nevýhodou je, že vám Y chromozom ukáže jen malou část rodokmenu.

A jaké jsou další testy?

Například autosomální test analyzuje celou vaši DNA, tedy i její polovinu zděděnou po matce. Nevýhodou je, že z každé starší generace máte stále méně DNA. Autosomální test má tedy smysl jen asi osm generací zpátky. Výhodou je, že umožňuje hledat příbuzné nejen po mužské linii, ale ode všech našich předků.

Za sto let se možná bude DNA každého člověka na Zemi analyzovat hned po narození.

Kdyby to tak jednou bylo, mohl byste porovnáním svého genetického profilu najít všechny své příbuzné, ať už žijí kdekoli. Dnes jsou však databáze profilů bohužel zatím ještě malé. Největší americká databáze obsahuje profily asi 18 milionů lidí. Evropské databáze jsou menší a třeba z Afriky nebo Asie informace skoro chybějí. Většina lidí tam na analýzu DNA nemá peníze nebo je to prostě zatím nezajímá. V USA to však už jede hodně. Běží tam reklamy v televizi a testovací sadu koupíte v supermarketu.

Genetická genealogie používá pojem haploskupina. Co to je?

Jak se lidstvo kdysi postupně šířilo z Afriky do zbytku světa, začaly v něm vznikat různé skupiny, které se lišily geneticky. Haploskupina je tedy populační skupina, která se dá prokázat analýzou DNA. Každý k nějaké patříme. Osobně mám haploskupinu R1b, která se někdy velmi zjednodušeně označuje keltsko-germánská. Dnes je nejvíc rozšířena hlavně ve Francii, Anglii a v Německu.

Po otci tedy nejste Slovan?

Ne, na rozdíl od Slovanů přišli moji předci na Moravu mnohem dříve ze západní Evropy. Později pravděpodobně se Slovany splynuli.

Obyvatelé České republiky patří ke geneticky velmi pestré populaci. Proč?

Díky poloze ve středu kontinentu jsme křižovatkou Evropy. Odedávna přes nás mířily obchodní stezky, putovaly tudy migrační proudy a dobyvačná tažení. Každý, kdo k nám přišel, tu něco zanechal. Často je to ovšem složitější, než se na první pohled zdá. Někdo si třeba myslí, že když mu v testu vyjde genetická shoda ve Skandinávii, je potomek švédského vojáka z třicetileté války. Jenže to mohlo být i obráceně. Předkové toho člověka mohli kdysi naopak ze střední Evropy dojít až do Švédska a tam se rozšířit. Zrovna jeden takový případ máme zmapovaný.

Šlo by genetickou analýzou vypátrat dnešní potomky historických postav?

DNA lze získat z kostí z dávných hrobů. Díky tomu by se mezi námi dali najít třeba žijící potomci Přemyslovců, kteří jistě měli spoustu levobočků. Věřím, že nějaký přímý mužský potomek může žít mezi námi. Přemyslovci podle prozatímních nepublikovaných výzkumů nesli západoevropskou haploskupinu R1b. Každý její dnešní nositel má tedy šanci.

Náš zakladatelský královský rod tedy nebyl slovanský?

Ve škole nás učili, že jsme potomky praotce Čecha, který sem někdy v polovině 6. století přivedl slovanské kmeny. Moderní člověk se objevil už asi před 250 tisíci lety v Africe, ale o Slovanech se mluví až někdy v 5. století. Z hlediska genetiky je to vlastně včera. Slovanství navíc může mít nejméně tři úrovně. Zaprvé je to archeologická kultura. Když najdeme nějaké vykopávky, můžeme říct: „V 7. století tu stávalo slovanské hradiště.“

Druhou úrovní je národovecké slovanství 19. století. Máme společné dějiny, věříme společnému zakladatelskému mýtu o praotci Čechovi, takže jsme Slované – na rozdíl třeba od Germánů. A pak je tu třetí genetická rovina, podle které jsou Slované nositelé nějakých společných znaků, nejčastěji, ale ne nutně východní haploskupiny R1a. Tyhle tři roviny se sice prolínají, ale nepřekrývají. Považovat obyvatele České republiky za Slovany je nesmysl, přežitek. Mezi našimi předky jsou Slované, Germáni, Keltové, Vikingové… Jsme genetickým mixem.

Kdyby genetické nástroje určování původu měli k dispozici nacisté, pomohlo by jim to v účinnější rasové selekci a vraždění skupin, které považovali za méněcenné? Zrůdná představa…

Přesně naopak – celé by se jim to zhroutilo. Žádná geneticky čistá rasa ani národ neexistují. Asi před deseti lety vědci analyzovali DNA žijících vzdálených příbuzných Adolfa Hitlera. Ukázalo se, že v mužské linii patřil k haploskupině E1b1b1. Její původ je v Etiopii asi před 22 tisíci lety a dnes její nositelé žijí hlavně v severní Africe.

Takže Hitler nebyl Germán?

Hitler by pravděpodobně nesl s velkou nelibostí, jaké má kořeny své otcovské linie. Jeho partnerka Eva Braunová měla dokonce haploskupinu, která se dnes nejvíc vyskytuje na Blízkém východě mezi židovskou populací. Genetické testy by tedy nacistům rozhodně nepomohly. Mýtus o germánské krvi by se jim rozpadl.

Což mimochodem ukazuje, že nemá smysl se výzkumu DNA bát. Představa, že výsledky analýzy genetických profilů někdo zneužije, je zjevně nesmyslná.

Ano – zaprvé jsme všichni mixem a zadruhé se naše národnostní příslušnost může nečekaně měnit. Uvedu příklad: Moje babička byla sudetská Němka. Mám tedy čtvrtinu německé krve? Je to složitější. Jeden rod mých předků z její strany používal příjmení Schreier, pocházející z německého ‚Schrei‘, což znamená křik. V matrikách jsem se dostal až do 17. století, kde záznamy končily. V soupisech poddanských povinností, takzvaných urbářích, jsem ale zjistil, že můj nejstarší příbuzný v babiččině linii byl Čech jménem Tomáš Křiklavej. Po třicetileté válce z něj němečtí úředníci udělali Thomase Schreiera. Jednoduchým přepisem příjmení babiččin rod prostě poněmčili.

Naše představa o tom, kdo jsme, se tedy může úplně zhroutit.

Přesně tak. Čím víc se proto zabývám genetickou genealogií, tím je mi bližší francouzský přístup. Žiješ ve Francii? Mluvíš francouzsky? Přijímáš francouzskou kulturu? Pak jsi Francouz bez ohledu na to, kde ses narodil a jakou máš barvu pleti. Nikoli nacionalismus, ale vlastenectví. Považuji za důležité cítit se někde doma a být patriot, ale národ k tomu nepotřebuji. Žiji na Moravě a moravskou kulturu považuji za svou, takže jsem prostě Moravák. Moje geny v tom nehrají roli.

Liší se Moraváci geneticky od Čechů?

Na Moravě je častější slovanská haploskupina R1a, v západních Čechách naopak keltsko-germánská haploskupina R1b. Mezi východní a západní hranicí České republiky je v tom plynulý přechod. Na tom však není nic překvapivého. Moraváci jsou blíž Polsku, Slovensku a Ukrajině, Češi blíž Německu a Francii. A navíc záleží na tom, jaké rozlišení zvolíte. I přes ty rozdíly jsme všichni Evropané a geneticky se lišíme třeba od Afričanů nebo Asiatů.

Testujete jen muže. Ženy tedy genetická genealogie diskriminuje?

Ne, může za to příroda. Na mužském Y chromozomu dochází k mutacím, díky kterým se mužská DNA v čase trochu mění. Čím staršího společného předka v čase máme, tím víc se od sebe geneticky vzdalujeme. To je skvělé, protože nám to poskytuje přesnější a zajímavější informace o našem původu. Ženy chromozom Y nemají a analyzovat se u nich proto dá jen mitochondriální DNA. Ta však mutuje mnohem pomaleji, takže se z ní tolik nedozvíme. Analýza migrační trasy, po které se do Česka kdysi dostali naši předkové, se proto dá udělat jen po mužské linii. Navíc se ukazuje, že muži jsou potomky mladších haploskupin než ženy.

Co to znamená?

Ukazuje to, že ženské populace jsou stabilnější než mužské. Dnešní mužské haploskupiny jsou staré kolem 20 tisíc let, ženské haploskupiny však kolem 60 tisíc let. Je to logické. Když totiž muži vyrazili dobývat cizí území a zvítězili, většinu tamních mužů pobili. Jejich ženy si však nechali, takže ty ženy přežily a s nimi i jejich haploskupiny. Množily se s nájezdníky a z genetického hlediska to pro ně vlastně paradoxně bylo i lepší, než kdyby k pobití jejich původních mužů nedošlo. Nájezdníci totiž úspěšným dobytím území prokázali, že mají větší sílu, lepší zbraně. Tedy i kvalitnější geny.

Kdybych se chtěl o svém genetickém původu dozvědět víc, čím začít?

Analýzou DNA. V rámci vědeckého projektu Genetika a příjmení se zaměřuji na Moraváky, kterým zdarma zjistím základní haploskupinu. Víc informací poskytnou placené testy amerických komerčních laboratoří, třeba http://www.familytreedna. com. Výhodou je propojení s rozsáhlou databází genetických profilů, ve které si uděláte přesnou představu o svém původu. Ceny testů jsou odstupňovány. Je jen na vás, kolik se toho chcete dozvědět a kolik za to zaplatíte.

Co jste o sobě zjistil vy?

Moje prababička se jmenovala Turčínková. Pocházela ze Slovácka, takže tam mohly hrát roli turecké vpády. Test DNA však prokázal, že Turčínkové nemají s Turky nic společného. Jejich příjmení tedy muselo vzniknout jinak než díky genetickému vlivu nájezdníků. Někdo z jejich předků mohl být v tureckém zajetí nebo třeba s Turky jen obchodovat.

Jak se se znalostí všech zajímavostí díváte na heslo Čechy Čechům a další xenofobní výlevy?

Jeden český nacionalista se u nás před časem nechal testovat. Ukázalo se, že jeho otcovští předkové mají dnes nejvíce svých genetických bratranců na severu Afriky. Společné předky má naopak s národy, kterými pohrdá. Záleží ale na tom, kde stanovíme hranici příbuznosti – všichni dnes žijící lidé mají jednoho společného afrického předka. Z čistě genetického hlediska je tedy xenofobie nesmysl.