Lukašenko tvrdil, že Kyjev padne během několika dní a že „Ukrajina se vrátí do rodiny slovanských národů“. Sliboval také, že běloruská armáda se sama otevřeně zapojí do bojů a překročí hranici. Válka trvá už dvacátý den, Rusové pořád stojí před Kyjevem a jediný běloruský voják dosud ukrajinskou hranici nepřekročil. Lukašenko mezitím změnil tón, a dokonce začal tvrdit, že se běloruská armáda do invaze nezapojí.
Běloruská exilová opozice se sídlem v Litvě uvedla, že někteří důstojníci se postavili proti invazi, a další dokonce utekli do zahraničí.
Alexej Arestovič, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, tvrdí, že má zprávy přímo z nejvyšších míst běloruské armády, které hovoří o tom, že elitní běloruské jednotky se proti nasazení bouří. Nejlépe vycvičenou a vyzbrojenou částí armády je 103. výsadková brigáda z Vitebsku na severu Běloruska. „Jsou teď na hranicích s Ukrajinou, ale do války jít nechtějí. Jestli dostanou takový rozkaz, bojovat nejspíš vůbec nebudou, nebo budou jen předstírat, že bojují,“ prohlásil Arestovič.
Bělorusko je posledních skoro třicet let v izolaci, neúčastní se ani mírových misí ve světě a ve výzbroji je absolutně závislé na Rusku.
„Domnívám se, že Lukašenko nyní vidí, kolik obětí má Rusko a že se válka na Ukrajině nevyvíjí ve prospěch Kremlu. Proto váhá, nechce riskovat, že se jednou ocitne v hledáčku mezinárodní justice za válečné zločiny. Vladimir Putin přitom Lukašenka určitě tlačí k tomu, aby na Ukrajinu nějaké vojáky poslal,“ soudí Chotin.
Chotin také poukazuje na to, Bělorusové měli velký počet obětí ve válce, kterou vedla sovětská armáda v osmdesátých letech v Afghánistánu, a toto trauma stále přežívá. „Lukašenko se zdráhá něco takového opakovat,“ míní.
Bělorusové se nyní odvedení do armády a možnému nasazení na Ukrajině brání útěkem, překračují mimo oficiální přechody hranice do Polska nebo Litvy. Odletět z Běloruska je složité, protože kvůli embargu existuje spojení prakticky jen do Istanbulu, Jerevanu a Tbilisi, ale letenky jsou nadlouho dopředu vyprodané.
Ze svědectví z jihu Běloruska také vyplývá, že zdejší márnice a nemocnice jsou přeplněné mrtvolami ruských vojáků, kteří zemřeli při invazi na Ukrajinu. Kreml oficiálně přiznal bezmála 500 mrtvých příslušníků armády, podle západních pozorovatelů jsou ale ztráty násobně vyšší (Ukrajina tvrdí, že zneškodnila přes 12 tisíc Rusů).
Zdravotníci ve městech Mozyr a Homel museli podepsat prohlášení, že nebudou o ničem veřejně mluvit a psát, jinak jim hrozí trest. Na druhé straně na sociálních sítích přibývá fotografií a příspěvků běloruských dobrovolníků, kteří se připojili k ukrajinské armádě nebo domobraně.
Na sociální síti Telegram dokonce vznikl účet belwarriors, který vyzývá Bělorusy k účasti v obraně Ukrajiny a radí jim, co pro to mohou udělat. Bělorusové vytvořili prapor Kastuse Kalinovského, běloruského spisovatele a novináře, který organizoval v roce 1863 povstání proti ruské vládě.
V Minsku se konala protiválečná demonstrace 27. února, policie ji brutálně rozehnala a většinu protestujících zatkla.




Napsat komentář