Přibývá klientů. Klesá psychická odolnost dětí a mladých lidí?
Ano a covid vše rozkryl. V reálu se projevilo působení části psychologů a psychoterapeutů razících názor, že ideální je dětem umést cestu životem dohladka, ale ono je to jako s očkováním. Když se dítě vystaví drobným nesnázím, naučí se s nimi zacházet, a když přijdou větší, zvládne i ty. Ukazuje se, že mladí nejsou zvyklí překonávat překážky.
Odstranit Mikuláše a čerta, aby děti nebyly deptány, je omyl?
Ztratili jsme střední cestu. Dobu, kdy děti chodily ze školy samy pěšky, koupily si svačinu, napsaly úkoly a počkaly na rodiče, až přijdou domů a vše zkontrolují, vystřídal stoprocentní servis rodičů. Dopraví všude děti auty, dělají s nimi úkoly, a jak nastane problém, běží do školy s křikem: „Jak je to možné?“ Vnímání společnosti se posunulo.
Můžete být označen staromilcem…
Možná, ale staré recepty mají svou cenu, jako má cenu číst staré spisovatele. Covid spuštěním laviny psychiatrických klientů ukázal, že dospívající populace je nadmíru zranitelná. Chvíli se nic nedělo, pak se s recidivou začali vracet naši klienti a v novém roce přišli ti, kteří by se sem běžně nedostali. To nastoluje otázku: nebylo by dobré vrátit dětem překážky, aby se učily je zvládat? Posílit je?
Je pilulka na to, aby si děti na ty situace zvykly jako na běžné?
Doufám, že to nebude normální! Nietzsche řekl: Kdo ví, proč je na světě, snese téměř každý způsob života. Půjdou-li rodiče dětem příkladem v racionálním, klidném překonání překážek, naučí se to i ony. Rodič musí dát naději, ne se hroutit.
Michal Hrdlička, přednosta Dětské psychiatrické kliniky FN Motol v Praze
COOLna 
Napsat komentář