COOLna

„Většinu dne trávíme uvnitř budov, kde nám chybí jasné denní světlo, večer zíráme na rozzářené obrazovky a ani v noci nemáme tmu. Ztratili jsme přirozený rytmus střídání dne a noci,“ shrnuje zatím podceňovanou problematiku moderní společnosti architektka a odbornice na světlo Lenka Maierová.

Pro orientaci v prostředí máme v oku dva typy fotoreceptorů – čípky pro barevné denní vidění a tyčinky pro černobílé noční vidění. „Teprve kolem roku 2001 vědci v našem oku objevili třetí typ fotoreceptorů (ipRGCs), které informují tělo o tom, zda je kolem nás jasné světlo, nebo hluboká tma, a tím řídí náš biorytmus,“ popisuje vědkyně.

Světlo řídí naše biologické hodiny, které dále ovlivňují naši aktivitu a fyzický výkon, trávení, spánek i náladu. „Za posledních 150 let jsme kvůli rozvoji technologií a životu uvnitř budov ztratili dostatečný kontrast mezi intenzitou světla ve dne a v noci,“ popisuje Maierová. To má za následek nedostatečnou synchronizaci organismu a může to vést k větší únavě, nižší produktivitě, ale i k vážným zdravotním komplikacím – problémům se zažíváním, náchylností k obezitě, depresím, nedostatečné regeneraci, oslabení imunitního systému, rozvoji chronických či nádorových onemocnění.

„Někdy příčinou zdravotních problémů či nespavosti není stres, ale nedostatek jasného denního světla a skutečné tmy v noci,“ doplňuje vědkyně. Narušení přirozených biorytmů má i ekonomické dopady: „Z našich studií na studentech středních škol vyplývá, že pokud nemáme kvalitní osvětlení, nemůžeme plně využívat svůj kognitivní potenciál, kreativitu, schopnost soustředění a učení se, klesá nám výkonnost,“ shrnuje Maierová výsledky, které platí i pro zaměstnance.

„Nejlevnější a nejjednodušší je trávit co nejvíce času na denním světle – venku nebo v blízkosti okna,“ radí Maierová. „Naopak nejméně 8,5 hodiny předtím, než chceme vstávat, bychom měli výrazně ztlumit osvětlení a vyvarovat se modrého světla z obrazovek.“ Ideální je mít v domácnosti několik variant osvětlení – jasné přes den, teplé tlumené večer a v noci úplnou tmu. Lenka Maierová doufá, že důležitost denního světla v bytech začnou brát vážně i úředníci a developeři.

V Česku sice máme historicky velmi dobře zpracované požadavky na denní světlo – v některých ohledech možná lepší než země západní Evropy –, ale i přes jednoznačně prokazatelný přínos denního světla pro zdraví obyvatel je vyvíjen tlak na snížení požadavků na dostupnost denního světla v bytech. A to i přesto, že normový požadavek pro osvětlení denním světlem je u domácností jen 0,9 procenta vnější osvětlenosti, na pracovištích dvě procenta. „Přitom během koronavirové pandemie se pro řadu lidí z bytu, kam se vraceli až večer, stal prostor, kde tráví celý den. Většině tak chybí dostupnost denního světla a s nadcházející zimou se to bude ještě zhoršovat, “ varuje Lenka Maierová.