Partner s ADHD:
Pořád mě jen kritizuje, nic neudělám dobře, ničím se nezavděčím.
Neocení, že se snažím, pořád je nespokojený, takový negativní člověk, stejně by nikdy nebyl spokojen, ať si to dělá sám, když se mu to nelíbí.
Co mě má co úkolovat, jsem dospělý.
Pokud by mě měl rád, bude mě brát takového, jaký/á jsem.
Nemůžu za to.
Partner bez ADHD:
Neplatí nic, na čem se domluvíme. Spolehnout se mohu pouze na to, že se na nic spolehnout nemohu.
Na vše musím myslet já. Copak jsem jeho/její uklízečka?
Cítím se jak jeho rodič, a ne jeho partner.
Úplně na mě kašle. Kdyby mu na mně záleželo, toto by neudělal.
Pokud máme spolu nějak vyjít, musí se víc snažit…




Napsat komentář