Ochranné bunkry evidují na svých stránkách hasiči. „Stálé úkryty se využívají k úkrytu obyvatelstva před účinky zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu,“ popisuje Hasičský záchranný sbor. Útočiště jsou rozesetá po celé zemi a jejich kapacity jsou různé.
„Záleží na velikosti úkrytu, může být pro padesát, ale i pro dva tisíce osob,“ řekl mluvčí hasičského sboru Rudolf Kramář. V případě krize je třeba zamířit k nejbližšímu úkrytu. Budou-li přeplněné, využít třeba domácí sklep.
Největším úkrytem v Česku je pražské metro, kde se v případě války může schovat až 400 tisíc lidí. Ostatně hodně Ukrajinců se nyní před výbuchy ukrývá v tamní podzemce. „Na území hlavního města Prahy je evidováno 686 stálých tlakově odolných úkrytů,“ řekl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Hasiči protiatomové úkryty pravidelně kontrolují, za jejich funkčnost však odpovídá obec či město, kde bunkr stojí. „Majitel úkrytu se stará o stavbu tak, aby nedošlo k jejímu poškození,“ uvedl Kramář z hasičského sboru.
O aktivaci bunkrů v Česku rozhoduje stát a válečný stav vyhlašuje Parlament ČR.
Stálé úkryty se zpravidla skládají z několika pokojů – prostorů pro lidi, technologických místností nebo dekontaminační komory. Musí mít zásobník na vodu, toalety či sprchy. „Sociální zařízení je součástí ochranného prostoru, musí v něm být také zajištěno vodní hospodářství, elektrický proud, ventilace a filtrace vzduchu,“ přiblížil mluvčí hasičů Kramář. Téměř všechny úkryty, jež jsou dnes k dispozici, byly postaveny v 50. až 80. letech 20. století.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář