COOLna

Česká legislativa zatím termín „energetická chudoba“ nezná, a to i přesto, že jeho definování v zákoně před lety doporučil unijní Ekonomický a sociální výbor a nabídl jeho obecné znění: „Energetická chudoba nastává tehdy, když domácnost má potíže nebo nemůže vytopit byt na teplotu 18 až 21 °C za cenu, kterou si může finančně dovolit. Přitom musí být zachovány další služby spojené s dodávkou energií, jako je dodávka elektřiny, doprava, internet.“

Zahrnutí definice energetické chudoby do české legislativy navrhli ve své studii i výzkumníci Podnikohospodářské fakulty VŠE. Celá problematika je však složitější a nelze ji podle nich shrnout do jedné ani dvou vět. Pro zjištění, kolik tuzemských domácností má potíže s energiemi použili v projektu Zranitelný zákazník a energetická chudoba čtyři hlavní ukazatele a jejich kombinaci. Prvním indikátorem je vysoký podíl energetických výdajů na příjmech domácnosti.

Odběratelé, kteří patří do třiceti procent domácností s nejnižšími příjmy, do energetické chudoby spadnou, jakmile náklady na energie ukrajují více než 22 procent z jejich příjmů.

Dalšími indikátory jsou nedoplatky na účtech za energie a neschopnost dostatečně vytápět obydlí. Důležité je sledovat i takzvanou skrytou energetickou chudobu, kterou mohou trpět domácnosti vydávající za energie méně než polovinu ve srovnání s běžnou domácností.

Z analýz výzkumníků vyplývá, že s nějakou formou energetické chudoby se v letech 2005 až 2018 potýkala až čtvrtina tuzemských domácností. Ve světle současných událostí – prudkého zdražování cen energií, krachu Bohemia Energy a podobných dodavatelů – to ale vypadá, že číslo bude dále růst, a že účty za energie budou čím dál tím výrazněji dopadat do rozpočtů českých domácností.