„Já si zuby opravdu důkladně čistím, a i několikrát denně, a přesto mám problém.“ Jenže orální zdraví nezávisí jen na čištění zubů a odstraňování povlaku, z něhož vzniká zubní kámen. Dnes je už vědecky dokázáno, že ke vzniku orálních onemocnění, k nimž patří zubní kaz, zánět dásní a parodontitida, přispívají i další rizikové faktory.
Nestačí dát si jednou až dvakrát ročně odstranit zubní kámen u stomatologa. To vám nezaručí, že nebudete mít parodontitidu, zubní kaz, ale i další problémy, které vznikají jako následek infekce šířící se do celého organismu. Paropatogenní bakterie, které žijí pod dásní na kořenu zubu, jsou totiž velmi agresivní a invazivní. Dokážou proniknout podobně jako virus do buňky, poškodit ji a šířit se do hlubších tkání. Některé z nich vylučují velmi škodlivé látky, kterými poškozují stěny cév, kde se pak ve zvýšené míře ukládá cholesterol a pacienti mají zvýšený krevní tlak. Při vyšetření byly nalezeny tyto mikroorganismy na srdečních cévách u pacientů s infarktem myokardu. Rovněž negativně ovlivňují průběh cukrovky, revmatoidní artritidu, kožní onemocnění, způsobují předčasný porod tím, že poškozují cévu, kterou je vyživován plod. Důležité je vědět, že paropatogenní bakterie se přenášejí mezi partnery při líbání, při olizování lžičky mezi rodinnými příslušníky a podobně.
Orální mikrobiom je neviditelný orgán v našich ústech, složený z milionů mikroorganismů, především z různých druhů bakterií. Jsou to živé bytosti, v ústech se zabydlují už během porodu a vyvíjejí se až do čtvrtého roku dítěte. Jejich složení závisí na typu porodu, způsobu výživy dítěte, na tom, co tam maminka a další členové rodiny přenesou při krmení ze svých úst, na olizování dudlíku atd. Pokud se přenesou „špatné bakterie“, bude mít dítě problémy se zuby. Ale pokud je maminka zdravá a má „dobré bakterie“, pak budou dítě chránit před vniknutím těch „špatných“.
Mohou se bakterie přenášet i na zubních kartáčcích?
Ano, a proto doporučujeme měnit kartáček minimálně jednou měsíčně. A také okamžitě po každém onemocnění. Po vyčištění zubů je nutné opláchnutý kartáček postavit do vlastního kelímku hlavičkou nahoru, bez krytu. Vhodné je mít i vlastní zubní pastu. Při jejím nanášení se totiž dotýkáme zubního kartáčku, a případná infekce se tak může dostat na další kartáček. Tak se přenášejí například bakterie při parodontitidě. Proto doporučujeme u malých dětí, jež jsou častěji nemocné, kupovat levnější kartáčky a častěji je měnit. Stejně tak i u starších a nemocných pacientů, kteří mají například v ústech plíseň, je dobré koupit si nejlevnější zubní kartáčky a vždy po týdnu je vyměnit za nové. Je to nejrychlejší způsob, jak přispět k léčbě infekcí.
Velmi častá jsou ale i tzv. nemikrobiální poškození zubů, sliznic a parodontu (tkáň, která obklopuje a fixuje zub v čelisti, pozn. red.). Patří sem eroze, kterou způsobuje nadměrné požívání kyselých nápojů a jídel, následné okamžité čištění zubů, zatínání a skřípání zubů v noci, ve stresu, při sportu… Škodíme si i častým čištěním abrazivními pastami (abraziva jsou látky způsobující mechanické obrušování zubů, pozn.red.), neprofesionálním bělením zubů, konzumací tvrdé potravy. Nebo okusováním nehtů, tužky… Lidé si tak poškozují nejen zuby, ale i tkáně, které drží zub v kosti. Na zubech vznikají praskliny a ty vedou až k odlomení nebo zlomení. Kost, v níž je zub ukotven, následkem nadměrného tlaku praská, dáseň se posouvá směrem ke kořenu zubu.
Nikdy bychom si neměli po kyselém jídle, kyselém nápoji nebo třeba po zvracení ihned čistit zuby. Je třeba minimálně 30 minut počkat, protože změklou sklovinu můžeme zubním kartáčkem poškodit. Dentální hygienik může u pacienta udělat tzv. výživový protokol, jehož pomocí v průběhu 24 hodin zjistí zlozvyky škodící zubům, chyby ve výživě (například pití nápojů s nevhodným pH), a na základě toho udělá individuální doporučení. Už dávno neplatí, že se zuby mají čistit po každém jídle. Je nutné je čistit důkladně dvakrát denně, především večer před spaním. Jinak používáním vhodných chemických preparátů (především zubních past a ústních vod) jsou zuby chráněny v průběhu 12 hodin.
Existují obecná doporučení, čím se řídit při výběru zubních kartáčků?
Výběr závisí na mnoha faktorech, jakými jsou věk, postavení a struktura zubů, stav dásní, sliznic, velikost čelisti… Každopádně správný kartáček má mít malou hlavičku osazenou kvalitními vlákny. Výběr tloušťky vláken je individuální. Největším nepřítelem při výběru hygienických pomůcek je reklama, která tvrdí, že právě tenhle nebo tenhle kartáček či pasta jsou ty nejlepší. Vše, co je univerzální, totiž může být pro někoho vhodné a jinému škodit. Velmi jemná vlákna kartáčku jsou dobrá pro citlivé zuby a během léčby parodontu. Středně hrubá vlákna se doporučují pro děti a pacienty, kteří si nečistí zuby dostatečně. Dvou až třídenní nánosy se měkkým kartáčkem už totiž nedají odstranit.
Doporučuji zubní kartáček s menší hlavičkou, zubní nit a mezizubní kartáček. Pokud nemá člověk problémy ani se zuby, ani s dásněmi, je výběr zubní pasty „podle chuti“. A pokud problém má? Zubní pasty proti zánětu, proti zubnímu kazu nebo na citlivé krčky se liší složením. Jejich výběr je vždy individuální. Některé preparáty se totiž podle svého složení nesmějí kombinovat, protože se stávají neúčinnými. U dětí doporučuji investovat více do kvalitních fluoridových zubních past, u dospělých s citlivými zuby do senzitivních preparátů, zejména do kvalitních ústních vod a kalciumfosfátových zubních past. U parodontologických pacientů jsou dobré ústní vody s antibakteriálním účinkem, jako je například Listerine Gum Professional Therapy. Po přeléčení zánětu jsou dobré ústní vody s neutrálním nábojem, tzv. antiplakové, např. ty s obsahem esenciálních olejů. Důležité je i správné vyplachování. Doporučuje se dvakrát denně po dobu jedné minuty po vyčištění zubů.
Nejčastěji se samozřejmě používá zubní pasta. U pacientů s citlivými zubními krčky je ale efektivnější ústní voda. Částečky zubní pasty utěsní dentinové kanálky (kanálky zuboviny) pouze na povrchu, kdežto aktivní látky ústní vody pronikají více do hloubky. Ústní voda patří k základním pomůckám při provádění prevence a léčby u všech pacientů, kteří mají riziko vzniku orálního onemocnění.
Zubní pasty bez fluoridů jsou vhodné pro pacienty, kteří mají sníženou tvorbu slin, a pro ty, kteří mají kořenové kazy, kde je poškozený kolagen. Zde doporučujeme kalciumfosfátové pasty. Pro pacienty s parodontitidou jsou vhodné pasty antibakteriální, které ničí bakterie, a antiplakové, jež brzdí tvorbu povlaků.
doc. MUDr. Eva Kovaľová, Ph.D., zakladatelka oboru dentální hygiena na Slovensku
COOLna 
Napsat komentář