Když dáš Rozumu na výběr: \“Chceš bolest, či slast?\“, Rozum si vždy vybere slast. Bolest nemá rád. Natož utrpení. Rozum se bolesti snaží vyhnout. Proto se vyhýbá i pravdě. Pravda často bolí. Zatímco milosrdná lež je slast.
Když ale dáš Citu na výběr: \“Chceš život, či smrt?\“, Cit si vždy vybere život. A pak je schopen jít přes bolest, ba utrpení. Proti rozumu. Pryč od slasti.
Muži i ženy tohle vědí. Muž nemůže pochopit bolest, kterou žena prochází při porodu. Sám by ji nedal. Jít dobrovolně vstříc bolesti je pro něj nerozum. Ale i on, když pochopí ženu, je schopen takového nerozumu, jako je hrdinství. To je cesta Citu – kterému Rozum nikdy nepoROZUMí.
Rozum není lepší než Cit a Cit lepší než Rozum. Oba jsou tu proto, že jeden druhého potřebují. Tak jako muž a žena. Spolu mohou dokázat víc, tak jako dvě nohy, které jedna druhou doplňují a vyvažují – pak můžeme obejít celý svět. Ale poskakujíc jen po jedné noze daleko nedojdeme. Tak jako když mužskému Rozumu chybí Cit, nebo když ženskému Citu chybí Rozum.
Když muž ženě lže – a myslí si, že tím něco získává. Přitom pomalu všechno ztrácí. Když žena muži věří – a myslí si, že jednou se stane to, co jí slibuje. Když jeden klame druhého, a přitom ze všeho nejvíc klamou sami sebe.
Petr Casanova




Napsat komentář