COOLna

V roce 2020 se ujal funkce ombudsmana Stanislav Křeček, známý bloger, rasista a popírač existence diskriminace. Z respektované instituce si vyrobil základnu pro šíření zmaru a nenávisti.

Jako ombudsman má Stanislav Křeček k dispozici nekonečnou řadu problémů, které by mohl řešit a tisíce lidí, kterým by mohl pomoci. K obojímu má k dispozici přes stovku právníků, expertů a výzkumníků. Přesto je nejviditelnější činností člověka s platem dvě stě tisíc korun měsíčně soustavné kopání do slabších na internetu.

Místo aby někomu pomáhal, dává pozor, aby se někdo svých práv náhodou nedomohl. Zvláště pokud patří k lidem s odlišnou sexuální orientací či genderovou identitou, má jinou barvu kůže než Křeček nebo žije ve vyloučené lokalitě. Problémem je pro ombudsmana také Istanbulská úmluva, která bojuje proti násilí na ženách. Pro Křečka je totiž problém všechno, co by mohlo někomu pomoci.

Před svým zvolením proklamoval, že nebude aktivistický a bude jen vyřizovat stížnosti občanů. Ve skutečnosti je prvním aktivistickým ombudsmanem, který prosazuje především svou vlastní politickou agendu.

Krátce po jeho nástupu do úřadu nás zasáhla epidemie a s ní také první vládní opatření. Pravá chvíle ombudsmana, aby dával pozor, zda nejsou státní mocí pošlapávána práva občanů. Co na to ombudsman? Zakázal své zástupkyni šetřit zákazy přítomnosti otců u porodu. Prý to není žádné právo, ale módní záležitost.

V tomto duchu jedná dodnes. Na jeho obskurní výroky zareagovala petice více než tří set právníků, kteří upozornili, že Křeček zpochybňuje základy právního státu.

V létě 2020 si Křeček vzpomněl na Romy. Vyčetl jim, že nebyli otroky. Napsal: „je-li obecně přijímán názor, že na vytvořeném bohatství v USA měla v minulosti značný podíl práce černošských otroků, pak totéž se o evropských Romech v žádném případě říci nedá.“

Pokračoval pak s neotřelou tezí: „Tvrdíte-li, že vás nikdo nechce přijmout do práce, proč se tedy nezaměstnáte sami? Proč nezakládáte firmy podílející se třeba na zvelebení bydlení ve vyloučených lokalitách? Nechtějí vám přidělit byt? Proč si sami nepostavíte domy a byty jako tisíce jiných neromských družstevníků u nás? Proč stále jen čekáte až vám někdo něco dá?“

Univerzální rada pro všechny v současné krizi bydlení. Nebo pro všechny, s jakýmkoliv problémem: proč si nepomůžete sami, jako ti, kdo problémy nemají? Jste chudí? Buďte bohatí!

Když v listopadu 2020 vřela situace okolo nové rady ČT. Křeček přiběhl a kopl si do veřejnoprávní televize. Později se pro změnu obul do Výboru pro sociální práva Rady Evropy. Ten kritizoval Česko, protože zde mnoho dětí, zvláště romských nebo dětí s postižením, končí v ústavní péči. Ombudsman se ve sporu děti vs. stát zorientoval zcela neomylně a postavil se proti dětem na stranu státu.

Leden 2021 zahájil ombudsman kritikou Strategie romské integrace, kterou jeho vlastní úřad po celý rok připomínkoval, aniž by to Křečka zajímalo. Křečka totiž nezajímá reálná práce, ale pronášení nesmyslů na veřejnosti a v médiích, protože stanovisko ombudsmana je přece to, co si zrovna pomyslí. Myšlení však není jeho nejsilnější parketa. Ombudsman strategii nečetl a rovnou k ní napsal dvě stránky kritiky. Ohradila se proti tomu jeho zástupkyně, tak ji za trest odvolal z několika vládních rad. Strategie byla později na jaře schválena.

V roce 2021 to chvíli vypadalo, že bychom se posunuli mezi civilizované země a zrovnoprávnili stejnopohlavní páry v rámci manželství pro všechny. Že by však lidé měli stejná práva vyděsilo veřejného ochránce práv, který si plete stejná práva a privilegia, a tak na Facebooku napsal, že LGBT nemají žádná svá práva, protože ty mají všichni stejná a manželství s tím nesouvisí. Křečkovi se bohužel nikdy nepodařilo otevřít si zákon o veřejném ochránci práv, kde by se třeba dočetl, že podle § 21b zákona Ochránce přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich sexuální orientaci.

Křeček přispívá leda k tomu, aby se s lidmi zacházelo rozdílně. Ale není to jen zákon o veřejném ochránci práv, který si nikdy nepřečetl. Stejně tak netuší, co se píše v antidiskriminačním zákoně. V jednom rozhovoru pronesl, že v tomto zákoně nejsou pejskaři ani lidé se zdravotním postižením. Samozřejmě tam lidé s postižením jsou, hned v základních pojmech v druhém paragrafu, a pak ještě na mnoha dalších místech.

Na stejnopohlavní páry si ombudsman znovu vzpomněl v srpnu 2021. Pokud na jaře tvrdil, že mají všichni stejná práva, pak v srpnu dospěl k tezi, že přece i heterosexuálové spolu žijí a vychovávají děti bez manželství, tak proč by nemohli homosexuálové. Podle ombudsmana si mohou být všichni rovni v absenci práv.

Normalizační mentalita se nezapře. Je třeba eliminovat všechny úvahy a myšlenky, které způsobují zbytečný neklid. Ostatně podobně se v minulém roce Křeček vymezoval proti soudům, které rušily vládní pandemická opatření. Podle Křečka opět vytvářely neklid ve společnosti, jenže klid je důležitější než nějaké právo.

Osmého února mu vyšel text, kde obvinil lidi ve vyloučených lokalitách, že si za všechno můžou sami a sami si také mají pomoci. V rozhovoru s Veronikou Sedláčkovou pak naplácal spoustu nesmyslů. Třeba hned v úvodu se uchechtával, že přece o žádných Romech nic neříkal a nepsal.

V textu, v němž o Romech vůbec nepíše, mimo jiné stojí: „Přiznání souvislosti mezi vznikem vyloučených lokalit a romskou menšinou, (…) jak ukazují výsledky uplynulých třiceti let, rady vlády pro řešení romských problémů jsou léta obsazeny lidmi, kteří snad mají nějaký kontakt v romských rodinách, ale rozhodně nemají žádný vliv na řešení problémů. (…) Mnozí z romských představitelů nejsou schopni přijmout realitu.“

Chtít po Křečkovi, aby věděl, co je napsáno v zákoně o veřejném ochránci práv nebo v antidiskriminačním zákoně, je asi skutečně příliš. Netuší, co sám napsal ani co je zrovna za den. Žádný div, že se proti jeho slovům ohradili zástupci nejen romských organizací. Jeho výroky a jednání bude řešit také Evropská komise.

Ta reaguje na dopis sepsaný čtrnácti organizacemi, které vyjádřily obavy, že výroky ombudsmana odrazují potenciální oběti diskriminace z řad romské menšiny obracet se na Kancelář veřejného ochránce práv.

Tomu ostatně odpovídá realita. V roce 2019, kdy Křeček ombudsmanem ještě nebyl, obdržel úřad jedenapadesát podnětů s námitkou rasové či etnické diskriminace. V prvním roce jeho působení jich bylo o dvacet méně a v roce 2021 již jen dvacet pět. Křeček tak nakonec dokáže, že měl pravdu a diskriminace neexistuje. Nikdo se na něj totiž nebude obracet.

Ombudsman je v každé zemi důležitou a podstatnou institucí, která stojí na straně lidí před úřady, dohlíží na dodržování lidských práv v rámci své působnosti, provádí výzkumnou činnost, sleduje situaci osob omezených na svobodě, zastává se slabších, bezbranných a diskriminovaných. Nezbytným aspektem fungování takové instituce je důvěryhodná a erudovaná postava v čele. Někdo, kdo ví, co dělá a komu lidé mohou věřit. Někdo, kdo není Stanislav Křeček, který ruinuje dvacetiletou práci svých předchůdců.

Stanislav Biler