Nechávaje zbytek nevyřčený

Finis patrný už na počátku,

zřícený obelisk náhradou za poslední stránku –

musí ti dojít k téhle repetici?

Smrt už byla kajícně oznámena,

a zemřete-li jednou, zemřete natolik,

že vám to vystačí na celý dlouhý život.

Což musí kniha končit, jak byste si přáli –

testamentárním rejstříkem

a plánkem hřbitova?

Kdepak, ještě se neuložím,

nedám si vaší truchlivou hudbou mařit

neokázalé mystérium svého růstu.

Proto teď, moji obřadníci, nechávaje

zbytek nevyřčený,

vzlétámna křídle divokého housera

v bezstarostné odmlce –

Robert Graves – Kráska v nesnázích

básně