COOLna

Pokud byste měli vybrat jeden symbol ruské armády, pravděpodobně vás napadne legendární tank T-34, který svého času zdobil i pražské náměstí, chvíli i v růžovém kabátku. Málokdo ale ví, že se v srdci jednalo o paradoxně původem americký design vynálezce Johna Waltera Christieho, včetně tehdy revolučního závěsu kol. Dvojici prototypů jeho tanku počátkem třicátých let pokoutně (jako traktory) koupila sovětská rozvědka. A to poté, co je odmítla armáda Spojených států.

Podobně se i dnes daří východním agresorům zvedat zahozené nápady ze Západu. Nebo aspoň využívat nástroje, které jim dávají do rukou třeba internetoví giganti. V době největší bezpečnostní krize od pádu železné opony by se mohlo zdát, že svět jedniček a nul je až příliš éterický proti lomozícím tankům na ukrajinských hranicích.

Léta zkušeností nás ale naučila, že právě Rusové jsou mistři ve využívání měkčích nástrojů a nejde jen zdaleka o přímou obranu nemocnic, továren či elektráren. Právě tam, kde se cítíme být vyspělejší, můžeme být paradoxně nejzranitelnější.

Prvním takovým příkladem, který nás nepochybně napadne, jsou sociální sítě v čele s Facebookem. Společnost Marka Zuckerberga se pod vedením často adorované ředitelky Sheryl Sandbergové změnila na bezskrupulózní stroj na peníze z reklamy. A pro různé nepřátelské skupiny nebylo nic lehčího než do dobře namazaného soukolí vhodit dezinformace, kterými mohou klidně ovlivňovat veřejné nálady i volby. Efektivita investice Kremlu je zaručená, stejně jako v případě třeba reklamy na vysavače.

Dalším aktuálním případem je oblast populárních kryptoměn. Už v roce 2018 se opět Facebook rozhodl, že využije technologii bitcoinu a spol. a postaví si jejich vlastní klon, přes který bude posílat peníze bez poplatků a bez čekání mezi svými uživateli. Díky navázanosti na koš měn se vyhne obrovské volatilitě, vzestupům a pádům hodnoty kryptoaktiv, kterou vidíme právě dnes. Vyvolal tím obrovskou reakci regulátorů po celém světě, v Evropě pak vznikl návrh nového předpisu přísné finanční regulace nazvaný nařízení o trzích s kryptoaktivy, který má přinést tolik potřebná pravidla.

Shodou až neuvěřitelných náhod se také na počátku roku 2018 objevily zprávy, že Vladimir Putin nařídil prozkoumat možnost vzniku vlastní kryptoměny, kterou by efektivně obešel sankce. Loni pak veřejně zauvažoval o možnosti účtovat přes kryptoaktiva prodej ropy, namísto dolaru, čemuž měl dříve sloužit konvertibilní rubl. A minulý týden pán Kremlu osobně zasáhl a zabránil ruské centrální bance, která ho samozřejmě poslouchá na slovo, zakázat – ale naopak zregulovat a legalizovat – těžbu a používání kryptoměn. Ve stejnou dobu podlehl Facebook tlaku západních vlád a regulátorů a oznámil konec svého kryptoprojektu. Pokud by USA a EU splnily svou hrozbu a odstřihly Rusko od mezinárodního finančního zúčtovacího systému SWIFT, konvertibilní kryptorubl by se určitě hodil.

Bylo by opravdu smutné, kdyby se opakoval historický paradox s odmítnutým designem, který se tak osvědčil na východoevropských stepích a pláních. Už v době před covidem na každé konferenci zabývající se kryptoproblematikou převažovali Rusové, Číňané a Indové. A to i v New Yorku, srdci západního finančního světa.

Jan Klesla