Mnoho pochopení ale nemáme ani pro bolest psychickou – i po pohřbu se druhý den vracíme do práce. A když své trápení někdo nezvládá, pošleme ho k psychiatrovi. Čím to je?
Jsme vysoce individualizovaná společnost, jakkoliv je to vlastně protimluv, a jsme vedení k tomu, abychom věci zvládali sami. Psychoterapie jako nástroj k léčení bolesti ale zatím v Česku kdovíjak rozšířená není. V tradičních společnostech bývá bolest často záležitostí celé komunity. My se chodíme s niternými zkušenostmi vypovídat cizímu člověku, kterému za to platíme.
Trpícího člověka tím navíc pro část populace stigmatizujeme.
Ano, ačkoliv já si myslím, že chodit k terapeutovi je super věc a jednou za život by to užil každý. Tím spíš, když kolektivního zpracování prožitků téměř nejsme schopni. Americká antropoložka Catherine Lutzová napsala skvělou knihu Unnatural Emotions. Dělala výzkum na ostrovech v Mikronésii a ukázala, že západní chápání emocí je také kulturní konstrukt.
antropolog Martin Soukup
COOLna 
Napsat komentář