V éře covidu se bohatí stávají ještě bohatšími a chudí ještě chudšími. Neobvyklá je i rychlost, kterou se poměry mění.
Takové závěry přineslo pro Českou republiku šetření panelu zvaného EU-SILC. Jde o výzkum, který provádějí na vzorku nejméně 10 tisíc domácností statistické úřady všech zemí Evropské unie a každý rok tak získávají podrobný přehled o finanční situaci obyvatel.
Poslední kompletně dokončený výzkum panelu zjišťoval data z doby, kdy Evropa zápolila s koronavirem. Ukázal, že se čisté příjmy průměrného příslušníka z desetiny nejbohatších domácností za rok zvýšily o 50 tisíc, tedy nejvíc za posledních dvanáct let.
Naopak u příslušníka patřícího k nejchudší desetině se příjmy zvýšily jen o tisíc korun, po započtení inflace se tedy snížily.
Podle zjištění průzkumu mezi nejchudšími ubývá lidí odkázaných na podporu od vlády, tedy penzistů. Během časů prosperity v době před covidem se v rodinách s nejnižšími příjmy našlo přes 700 tisíc důchodců, po příchodu pandemie jejich počet poklesl pod hranici 600 tisíc.
„Výrazně se zvedl podíl příjmů tvořený sociálními dávkami, a naopak poklesly příjmy pracovní,“ popsal klíčovou změnu po příchodu pandemie předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
COOLna 
Napsat komentář