V roce 2017 se odhadovalo, že pouze americké firmy ukrývaly 1,3 bilionu dolarů majetku na offshore účtech, což pro firmy znamená značné plus na straně příjmů, ale pro USA je to obrovský výpadek na daních. Na pomyslných stupních vítězů stály Apple (200 mld.), Pfizer (193 mld.) a Microsoft (124 mld.).
V roce 2019 zaplatily americké domácnosti na daních 1,7 bilionu dolarů, zatímco korporace přispěly pouhými 230 miliardami.
V České republice jsou proporce podobné. Za rok 2019 se vybralo na daních 907 mld. Kč, z toho firmy zaplatily na dani z příjmů 175 mld.
Zajímavé je rozvrstvení zdanění podle bohatství. Zatímco v roce 1950 platilo 400 nejbohatších Američanů daň ve výši 70 % ze svých příjmů, v roce 2018 platili nejbohatší Američané poprvé v novodobé historii méně než kterákoliv jiná sociální vrstva – 23 %.
Jedním z velkých globálních průkopníků ve vyhýbání se placení daní je firma Apple. K lednu 2018 měl Apple 252 mld. dolarů zisku offshore, kde se může vyhnout placení amerických (a často jakýchkoliv jiných) daní. Mezi lety 2008 a 2015 vydělal Apple před zdaněním 305 mld. amerických dolarů a za tuto dobu zaplatil daně ve výši 5,8 %.
Apple utratí jen ve Washingtonu za rok 7,4 mil. amerických dolarů za lobbing. To je sice o poznání méně, než utratily Facebook (16,7 mil. USD), Amazon (16,1 mil. USD) a Google (11,8 mil. USD), ale viditelně to funguje.
Česko se podle všeho stalo středoevropským daňovým rájem. Každá čtvrtá firma platí daně do sto tisíc korun. Petra Štěpánová ze společnosti Bisnode říká: „V posledních pěti letech (2012 – 2017) stoupl podíl firem, které neplatí žádné daně, o osm procentních bodů na 52 %.“
Veřejné služby a zdroje, jako jsou silnice, půda, voda, školství, zdravotnictví, záchranný systém nebo obrana, využíváme všichni. Je v tom ovšem určitá systémová nespravedlnost: silnice jsou přetížené kamiony, půdu ničí průmyslové zemědělství, vodu otravují pesticidy a další toxické látky – to vše pro zisk firem a ke škodě nás všech. Školský systém se nemění, neboť stále existuje především jako přípravka levné pracovní síly pro firmy.
A pak jsou tady dotace. V případě firem to znamená, že se z daní vybraných z větší části od jednotlivců a domácností platí jakési pozitivní daně, a celkově se tak ještě víc snižuje daňová zátěž firem až do absurdní situace, kdy si vlastně mnohé firmy se všemi jejich externalitami, greenwashingem a negativními dopady na společnost dotujeme z veřejných peněz. V souvislosti s klimatickými změnami vyplouvá na povrch, že hlavní příčina ekologické krize, spalování fosilních paliv, je v zemích G20 dotována ročně 147 miliardami dolarů. Zpráva konsorcia Climate Transparency uvádí, že mezi lety 2007 a 2016 se vládní dotace do fosilního průmyslu téměř zdvojnásobily a za posledních deset let vzrostly na současných 147 miliard dolarů (v roce 2021). Ze zprávy Mezinárodního měnového fondu (MMF) vyplývá, že světové dotace na fosilní paliva činí ročně 1,9 bilionu USD, to znamená, že téměř 9 % ročních rozpočtů všech zemí připadá na podporu ropného, plynárenského a uhelného průmyslu ve formě přímých dotací, zákaznických slev a nezaplacených daní za znečištění.
Absurdním příkladem z Evropy jsou dotace, které jdou do zemědělství, z nichž většina končí na účtech zemědělských korporací, které nesou přímou zodpovědnost za zničenou krajinu a vodní zdroje.
Agrofert je jednoznačným králem zemědělských dotací mezi soukromými firmami ve všech zemích Evropské unie. Koncern, pobírá z Bruselu každoročně stovky milionů korun a zanechává za sebou i společnosti z Francie, Španělska a dalších zemědělských velmocí.
Hřebíček na hlavičku ohledně tématu vyhýbání se placení férových daní zřejmě trefil zkraje roku 2019 nizozemský historik Rutger Bregman, když na pravidelném setkání „ředitelů planety“ ve švýcarském Davosu zcela ojediněle našel odvahu a prohlásil toto:
„Jsem v Davosu poprvé a musím říct, že je to pro mě poněkud matoucí zkušenost… 1 500 miliardářů, kteří přiletí do Davosu svými soukromými tryskáči proto, aby si tu poslechli sira Davida Attenborougha o tom, jak ničíme planetu. … A slyším, jak tu lidé mluví o participaci, spravedlnosti, rovnoprávnosti a transparentnosti, ale nikdo nemluví o skutečném problému, kterým je vyhýbání se placení daní, tedy o tom, že bohatí neplatí svou férovou část. Připadám si jako na požárnické konferenci, kde se nesmí mluvit o vodě. Před deseti lety padla na Světovém ekonomickém fóru otázka: »Co by měl byznys udělat, aby se předešlo rozsáhlým společenským nepokojům?« Odpověď je jednoduchá. Přestaňte mluvit o filantropii a začněte mluvit o daních. Daně, daně, daně. Musíme začít mluvit o daních. Před několika dny tu byl miliardář, jak se jmenuje…? Michael Dell… a řekl: »Jmenujte mi jednu zemi, kde nejvyšší daňová sazba ve výši 70 % opravdu fungovala.« Já jsem historik… ve Spojených státech, v 50. letech za Eisenhowera, veterána 2. světové války. Nejvyšší sazba byla v té době 91 % pro lidi jako Michael Dell. Daň z nemovitostí (Estate tax) byla 70 %. Není to žádná raketová věda. Můžeme mluvit o všech těch hloupých způsobech filantropie, můžeme ještě jednou pozvat Bona, ale podstatou jsou daně. Musíme mluvit o daních. Daně, daně, daně. To je to, o co jde. Zbytek je nesmysl.“
Každý technologický vynález stojí na obrovské sumě veřejných peněz. Vývoj vyhledávacího algoritmu Googlu zaplatil grant od vládní agentury s názvem Národní vědecká nadace. Průkopník elektromobility Tesla se rozjel teprve potom, co dostal půjčku (465 mil. dolarů) od ministerstva energetiky Spojených států. Tři firmy, které Elon Musk založil (Tesla, SolarCity, SpaceX), získaly dohromady 4,9 mld. dolarů z veřejných zdrojů. Kdybychom šli ještě dál do historie, HTTP protokol, na kterém všechna tato inovace vznikla, vynalezl britský vědec Tim Berners-Lee a následně rozvinul na počítačích Evropské organizace pro jaderný výzkum v Ženevě. Internet začal jako síť počítačů pod názvem Arpanet financovaný americkým ministerstvem obrany. Stejné ministerstvo stálo za vývojem systému GPS. Vývoj pevného disku, mikroprocesoru, paměťového čipu a LCD displeje byly financovány též americkým ministerstvem obrany. Siri je produkt Stanfordského výzkumného institutu, dotyková obrazovka vznikla na Delawarské univerzitě díky dalšímu grantu Národní vědecké nadace a CIA.
Tomáš Hajzler





Napsat komentář