Dohled nad společností, tentokrát obhajovaný z důvodů ochrany veřejného zdraví, může mít mnoho podob. V souvislosti se šířením nového typu koronaviru, jehož prvním epicentrem bylo čínské jedenáctimilionové město Wu-chan, se v posledních týdnech objevují stále nové technologie, které mají v zájmu ochrany obyvatel před celosvětovou pandemií kontrolovat šíření viru v populaci, ale také dodržování omezujících opatření.
I když argumenty zastánců zdůrazňují ochranu zdraví, může se vtírat otázka, zda z dlouhodobého hlediska nepůjde o snazší omezování svobod člověka a jistou formu digitální totality. Už před vypuknutím poslední pandemie ochránci lidských práv poukazovali na expanzi sběru dat ve společnosti a zneužití těchto informací.
Z posledních let lze jmenovat aféru spojenou se společností Cambridge Analytica, jež pomocí datové analýzy mohla ovlivňovat voliče a manipulovat výsledky voleb. Firma v roce 2018 musela ukončit činnost, když se provalilo, že neoprávněně využívá data sociální sítě Facebook.
Advokát Tomáš Sokol se domnívá, že rizika spojená se sběrem dat existují, zejména v zemích, jako je Česká republika, Polsko nebo Maďarsko. Mnohem více než ve Velké Británii nebo USA, kde je ochrana svobody jednotlivce tradičně silně vnímána jako hodnota, kterou je třeba chránit.
„Pojem západní společnost je poněkud neurčitý. Zahrnuje například Velkou Británii či USA na straně jedné, ale na straně druhé by zřejmě na příslušnost k západní společnosti aspirovalo Polsko, Maďarsko nebo Česko. Ve třech posléze jmenovaných zemích je významně víc těch, kteří jakousi novou verzi totality – řekněme osvícenou totalitu, něco jako měl být socialismus s lidskou tváří – považují za přijatelné uspořádání, než třeba ve Velké Británii. Zrovna u nás tato představa jakéhosi absolutního pořádku zaplaceného ztrátou mnohých z občanských svobod asi reziduje stále,“ odpověděl Sokol na otázku, zda hrozí západní společnosti v souvislosti s globální pandemií onemocnění covid-19 rozšíření digitální totality.
Jakékoliv otřesy ve společnosti, například teroristický útok nebo pandemie, mohou totalitní řešení posilovat. „Pochopitelně je pohodlnější vládnout s detailním přehledem o obyvatelstvu, údaji o jednotlivých občanech, nebo dokonce i s aktuální informací, kam zrovna zalezli. Z tohoto rodu byla nedávná úvaha, že datovou schránku by měl povinně mít každý zletilý občan,“ varoval známý pražský advokát.
Digitalizace pak těmto snahám dává křídla. „Jakási forma digitální totality je trvalou hrozbou, což ovšem není nic nového, protože s trvalými hrozbami žije lidstvo odnepaměti. Ostatně ilustruje to přísloví o ohni, který je dobrý přítel, ale zlý pán. Pro digitální technologie to nepochybně platí zcela stejně. Není vyloučeno, že v souvislosti s pandemií někoho napadne posunout hranici monitoringu obyvatel ještě o kousek dále, než doposud byla, ale nemyslím si, že by zmíněná pandemie tuto hrozbu nějak dramaticky zvyšovala. Prostě hrozba existuje.“
Roman Joch z Občanského institutu, který navazuje na konzervativní křesťanské postoje disidentů sdružených okolo Pavla Bratinky, se neobává, že by současné šíření viru způsobilo v západní společnosti digitální totalitu.
„Západní vlády už nyní mají tyto možnosti, ale coby demokracie závisí v posledku od souhlasu ovládaných. A lidé by s tím nesouhlasili; a i kdyby se to pokusily vlády dělat v utajení, vždy se najde whistleblower, který to prozradí. Například americká NSA sbírá takzvaná metadata – z kterého čísla se kdy volalo na jaké číslo. Pokud je člověk identifikován jako podezřelý z terorismu, lze zpětně dohledat, komu všemu volal. Tato metadata lze zjišťovat a ukládat. Ale identifikovat je v reálném čase se všemi osobami, nejen speciálně vytipovanými nemnohými, je nerealistické a v současné západní společnosti politicky neprůchodné.“
COOLna 
Napsat komentář