Často se zapojoval do společenských diskusí, snažil se vyvracet konspirační teorie a argumentovat ověřenými fakty. Přesto, nebo právě proto, se často stával cílem nevybíravých kampaní, pomluv a útoků. A to Tomáš Garrigue Masaryk nežil v době sociálních sítí, které komunikaci ještě více vyhrocují. Jak by to asi vypadalo, kdyby dnes TGM žil a měl třeba instagramový účet?
„Sílu médií si Masaryk poprvé naplno uvědomil v roce 1886, když svými články vyvolal takzvaný spor o pravost rukopisů, velkolepých padělků, které měly dokázat starobylost české kultury,“ připomíná Pavel Horák. Přestože tehdy profesor filozofie argumentoval v rovině vědeckých faktů, většina českých médií a veřejnosti viděla v jeho angažmá útok na těžce vydobyté národní pozice.
Terčem slovních útoků a anonymním výhružkám násilí čelil i v době takzvané hilsneriády, kdy prosazoval spravedlivý proces s Židem Leopoldem Hilsnerem, podezřelým z údajně rituální vraždy křesťanské dívky. Jako poslanec říšské rady se pak před válkou zapojoval i do informačních válek spojených s manipulací veřejným míněním na nejvyšších úrovních.
„Z porovnání Masarykovy a dnešní doby možná vyplývá, že některé podoby veřejné komunikace se od Masarykových dob příliš nezměnily,“ dodává Martin Jemelka.
Akademie věd ČR
COOLna 
Napsat komentář